V pondělí tomu bude přesně dvacet let, kdy se Česká republika poprvé oficiálně připojila k internetu. Na pionýrské začátky celosvětové sítě v tehdejší československé federaci vzpomíná Jan Gruntorád, ředitel sdružení CESNET, který první připojení inicioval.
Kde, kdy a za jakých okolností došlo k prvnímu připojení k internetu na našem území?
První experimentální připojení se uskutečnilo v listopadu 1991 mezi počítačem umístěným na ČVUT v Praze a počítačem Univerzity Jana Keplera v rakouském Linci. Krátce poté, 13. února 1992, jsme na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze uspořádali slavnostní setkání, na němž jsme oficiálně oznámili připojení tehdejšího Československa a pozvaným odborníkům předvedli, jak toto připojení funguje. Tento den je proto označován za okamžik, kdy se naše země oficiálně připojila k internetu.
Jak rychlé bylo první připojení a kolik lidí k němu mělo přístup?
Šlo o datový okruh do Lince, který měl kapacitu 19,2 kb/s. Z dnešního pohledu to tedy bylo velmi pomalé připojení, ale jeho historický význam je opravdu mimořádný. K internetu tehdy měla přístup poměrně malá skupina pracovníků ČVUT v Praze.
Jak vypadal počítač, který umožňoval připojení?
Jednalo se o sálový počítač IBM, který musel být kvůli své robustnosti umístěn v klimatizovaném počítačovém sále se zdvojenou podlahou. Měl obrovský příkon a o jeho provoz se starala skupina asi deseti lidí.
Co se v té době dalo na síti zjistit za informace?
Data z domácích zdrojů se na internetu prakticky nevyskytovala, ale velmi atraktivní pro nás byly informace pocházející ze Spojených států. Vzpomínám si třeba, že velmi často se využíval přístup do knihovny amerického Kongresu. V té době to pro nás bylo naprosto převratné.
Kdy se stal internet v ČR skutečně masivní záležitostí a co na to mělo největší vliv?
Bylo to až po roce 1996, kdy u nás došlo k deregulaci telekomunikačních služeb. V té době tady navíc začalo působit hned několik firem, které čistě na komerční bázi připojily na internet každého zájemce, který byl ochotný zaplatit. K velkému rozvoji internetu také výrazně přispělo rozšíření osobních počítačů.
Obrovský zlom ve způsobu užívání internetu přinesl nástup sociálních sítí. Dá se v nejbližších letech očekávat něco podobně převratného?
Internet otevírá možnosti pro ty nejfantastičtější vize. Jeden z tvůrců internetu Vint Cerf třeba mluví o meziplanetárním internetu, který ho rozšíří do vesmíru. Vím, že Vint Cerf na tomto projektu se svými kolegy velmi intenzivně pracuje. Mluví se také o internetu věcí, což je termín, který popisuje stav, kdy prakticky každé zařízení bude mít svou IP adresu a bude schopné připojovat se k síti bez přímého zásahu člověka. Ta doba nastane velmi brzy. V oblasti mezilidské komunikace nepředpokládám, že by v nejbližších pěti letech přišlo něco tak převratného, jako jsou sociální sítě. Ale třeba se pletu. Před těmi dvaceti lety jsem si také nedokázal představit, že by rozvoj internetu byl tak rychlý a tak masový.
Kolik procent domácností v Česku má dnes připojení?
Podle zjištění ČSÚ měly ve druhém čtvrtletí loňského roku doma k dispozici osobní počítač v průměru téměř dvě třetiny domácností, přičemž 62 % bylo připojeno k internetu. Na konci loňského roku bylo podle měření projektu NetMonitor v České republice více než 6 milionů uživatelů internetu. A k 31. lednu letošního roku bylo podle sdružení CZ.NIC zaregistrováno 894 033 domén s českou národní koncovkou .cz.
Jak je na tom Česká republika ve srovnání se světem?
Z mezinárodního srovnání vyplývá, že se Česká republika nachází ve vybavenosti domácností počítačem a internetem pod unijním průměrem. Na pomyslném žebříčku zemí EU by se české domácnosti umístily na 20. místě, pokud jde o vybavenost osobním počítačem, a na 18. místě z hlediska připojení k internetu. Z tohoto pohledu tedy pořád máme co dohánět.
