
Tragické povodně, řádění odpůrců globalizace v pražských ulicích, brutalita policistů při rozhánění technoparty, ale i masové nadšení po vítězství hokejistů v Naganu. Tohle všechno si mohou návštěvníci výstavy k patnácti letům přehlídky Czech Press Photo prožít ještě jednou.
Soutěž vznikla v polovině 90. let s cílem „motivovat fotografy v každodenním stereotypu jejich práce k osobním přístupům.“ Měla podle organizátorů najít místo na slunci i tématům, která z různých důvodů ve své době nenacházela v médiích odezvu -, například intimním příběhům „obyčejných“ lidí, které nezapadají do představ rozvíjejícího se „obrazového průmyslu.“

Během uplynulých patnácti let nebyly oceňovány jen domácí fotopříběhy, autoři zprostředkovávali také utrpení či radosti lidí v nejrůznějších částech světa – ať už šlo o Bosnu, Libérii či Sibiř. Jejich svědectví bylo mnohem účinnější než šoty televizních zpravodajství.
ČTĚTE TAKÉ: Vítěz World Press Photo vyfotil křik na íránské střeše
V téměř všech ročnících vybírala vítězné práce porota složená převážně z významných fotografů i teoretiků ze zahraničí. „Kvalitu fotografií, se kterou jsem se tu setkal, jsem nečekal. Nejen pro klíčový moment události, pro základní stavební kameny příběhu, pro kompozici obrazu, ale i pro jemný humor, poezii, grotesknost a absurditu skutečnosti.,“ říká v knize vydané v souvilsosti s výstavou Christopher Morris, fotograf známé americké agentuty VII., který zasedal v porotě v roce 2007.
Foto: Czech Press Photo, Jan Zátorský