Noviny podle Havla: básně a hlubokomyslnost

K vězňům na samotkách, poustevníkům v poustevnách a štamgastům opiových doupat se zpráva o tom, že se bývalý prezident na jeden den stane šéfredaktorem Hospodářských novin, asi nedonesla. Jinak na tu událost byli připraveni plus minus všichni. Byla to nakonec událost? Svým způsobem ano, Havlova účast na přípravě dnešních Hospodářek  - alespoň podle podoby vydání soudě - nebyla symbolická, ty noviny jsou skutečně Havlovy.

Mimo jiné to znamená, že dnešní Hospodářky jsou trochu méně noviny, absentují v nich výraznější zpravodajská témata, která dle ostatních listů přinesl včerejší den - finance Jiřího Paroubka, záměna mimin v Třebíči a podobně. Ne že by se bez toho nedalo žít. O to víc je v listu textů, témat a autorů „havlovských" a zároveň také Havla samotného, na stranách 1 a 2 najdeme titulky „Rusko hledá své hranice, říká Havel" a „Havel napsal zákon o katedrále sv. Víta".

Barevná reprodukce Lamrova obrazu na titulní straně je osvěžující, básně, které doprovázejí článek Pavla Kosatíka o „šestatřicátnících", k nimž Havel patřil, krásné. Snad si je manažeři podniků, kteří tvoří významnou část předplatitelů HN, při kávě přečtou. Osobnosti, které do čísla přispěly, případně se pro ně nechaly vyzpovídat, tvoří sestavu velice reprezentativní (Annanpourová, Albrightová Garton Ash a Javlinskij a Kasparov, s nimiž Havel pořídil interview sám). Všichni jsou to ale lidé tak či onak „Havlovi".

Škoda že exprezident nevyužil příležitosti a nevpustil do „svých" novin někoho, kdo by ten spokojeně ušlechtilý konsensus naboural. Nemálo z nich bude hostem Havlovy konference Fórum 2000, s jejímž ředitelem Oldřichem Černým vedou HN trochu přeuctivý rozhovor. Tady už si exprezident neodpustil trochu okaté self promo (věnovat celou stránku poslednímu laureátovi ceny Vize 97, kterou udělují manželé Havlovi možná taky). 

Havlovy Hospodářky celkem zřetelně vyjevují silnější i slabší stránky bývalého prezidenta - pozoruhodné texty (článek Ljudmily Alexejevové o Rusku, rozhovor s Martinem Rajnišem) střídají věci trochu rozbředlé a někdy taky předvídatelné. „Atmosféra" novin je až přehnaně důstojná a okázale hlubokomyslná. Ukázkovým případem toho je anketa na stranách 2-5. Anketní otázka („Zvítězila už pravda a láska nad lží a nenávistí?") možná nebyla myšlena tak úplně vážně (Je na světě soudný člověk, který by na ni odpověděl kladně?). Respondenti se k ní ale stavějí krajně seriózně a omezený prostor jim nedá šanci přijít s něčím jiným, než třeba hezky formulovanou plytkostí.

Potěší jenom Mirek Topolánek, který se subtilitou sobě vlastní mlátí hřebík po hlavičce („Tuto otázku považuji za filosofickou."), a rabín Sidon a jeho situaci zcela přiměřené lapidární „Ne". Je s podivem, že Havel, který v úvodníku vyjadřuje naději, že v jeho HN bude i „legrace bez šklebu", nevěnoval trochu více pozornosti tomu, aby se tam skutečně dostala. Bez jakéhokoliv Havlova otisku zůstala sportovní rubrika. A já se na ni tak těšil.

Foto: ČTK