Cigán koupí za 20 haléřů, za korunu ukradne

Zatímco venkovský tisk se hrozil nad bídnou sněhovou pokrývkou, města žehrala nad katastrofálním nedostatkem ledu do sklepení hospod. Psala se polovina února 1910 a stesky nad rozmary počasí se v českých novinách střídaly s tradičními útoky vůči Němcům či "cigánům". A vše bylo samozřejmě doplněno reklamní slogany, třeba na čaj v kostkách - ČAJOL.      

Strach z teplého piva   

A nezasněží a nezasněží. Zima v roce 1910 byla takřka beze sněhu a blátivá. Sedláci si stěžovali, že po dlouhých letech nemohou vyvážet hnůj na pole s pomocí saní a vozy se boří do bahna. "Letošní zima je nijaká. Sedláci nemohou na vysoké stráně vyvézti hnůj a tak jest starost, jak ho vyvezou," lamentoval venkov.

Města se obávala jiné katastrofy, tedy hlavně štamgasti stolních pivních společností. "Nedostatek ledu jeví se na všech stranách, neboť počasí ukazuje, že ho už nebude. Do hostinců dováží se led až z hor a letošní nestálá zima dovážku ledu hodně zdražila," uvedl obdeník Duch času 19. února 1910. Zvláště hostinští s malým obratem si led dovážený do Prahy až z Krkonoš či Šumavy nemohli dovolit a strachovali se, že na jaře či v létě zkrachují.

Nač by totiž hosté kupovali teplé pivo, když Čajolové závody v Praze nabízely čaj v kostkách čili Čajol, kus za pouhých šest haléřů. A kostka "jsouc vhozena do koflíku horké vody, poskytuje hned vonný, silný a chutný čaj".          

Varování před Marjánou

Ve srovnání s dnešním národnostně a politicky korektním tiskem byla před sto lety většina deníků, obdeníků či týdeníků vydávána přímo politickými stranami, takže v novinách probíhal permanentí boj o voliče. Třeba deník sociální demokracie Právo lidu denně brojil proti římskokatolické církvi a klerikální listy zase proti dělnické straně. Politickou a sociální řevnivost navíc doprovázely tvrdé nacionální výpady Čechů proti českým Němcům, Židům, Polákům a občas i proti Romům.

Například obdeník Duch času, vydávaný sociálními demokraty, se v únoru 1910 pustil do Romů. V článku "Cigán" vylíčil praktiky jedné cikánské rodiny v Ratiboři na Valašsku. Pisatel třeba nabádal, že před "cigány" je lepší zavřít dveře. A nebo si dát velký pozor, aby se Romům  nepřilepilo něco mezi prsty.

Zvláště nebezpečná pro místní obchodníky prý byla jistá Marjána. "Když dotyčná osůbka jde koupit něco za 20 haléřů, jak se stalo u p. Kleina, tak za korunu ukradne. To samé udělá i v létě na poli, kde sebere na co přijde. Občané byli již několikrát na Marjánu upozorněni a jest třeba stále ji mít na zřeteli," uvedl Duch času v půli února 1910.

A jakou hodnotu měla vlastně před sto lety koruna? V koloniálu pana Kleina v Ratiboři by například kilogram domácího uzeného přišel na dvě koruny. Na Královských Vinohradech v Praze přitom činila v roce 1909 průměrná zaměstnanecká mzda 25 korun týdně, zatímco v obci Michle se dalo za týden vydělat jen 17 korun.   

Klackáři a prací prášek

Nejtvrdší nacionální spory vedli Češi a čeští Němci, vždyť kvůli pouličním bitkám obou národů byl v Praze na sklonku roku 1908 vyhlášen výjimečný stav a v roce 1909 došlo k dočasnému uzavření rakouského parlamentu. Každý den ovšem přinášel novou bitvu i v roce 1910.

Například Opavský týdeník reagoval 12. února 1910 na chování magistrátních úředníků vůči Čechům (opavské centrum tehdy obývali hlavně Němci, předměstí a okolí zase Češi). Týdeník označil úředníky za "klackáře a surovce", kteří se k Čechům chovají hůře než "poslední návštěvníci Oppenhaimovy kořalny na Valech".

Německé noviny Deutsche Wehr ovšem hbitě odpověděly, že český týdeník jako obvykle lže, aby poškodil německou radnici. České a německé hospodyňky v Opavě naštěstí podobné "chlapské" spory neřešily. Zajímalo je, jak levně a kvalitně vyprat prádlo, přičemž české i německé noviny  nabízely stejný prací prášek vídeňské fabriky Minka, který "pění snadno a důkladně".  

Reportáž z plesu 

Sociálnědemokratický obdeník Duch času přinesl ve stejné době také ostře protiněmeckou reportáž z plesové sezony v moravských městech, v nichž početně převažovali Němci. I Duch času, ač obecně strana hlásala nadnárodní jednotu všeho dělnictva na světě, rád vyvolával národnostní rozpory. V tomto případě poukázal na německý antisemitismus, když byl Židům zakázán vstup na německé plesy v Moravské Třebové, Zábřehu na Moravě a Uničově.

DALŠÍ DÍLY SERIÁLU STOLETÝ EXPRES ČTĚTE ZDE

Uničov byl navíc popsán protižidovskými nápisy. "V Uničově čtete každou chvíli na rozích: Nieder mit den Juden! Za otrocké přímo služby, které dosud židé němectví na Moravě prokazovali, dostává se jim nyní od německých nacionálů kopanců. Jsme věru zvědavi, jak se k tomu Židé zachovají," rýpnul si Duch času do německo-židovských vztahů na Moravě.

Repro: Ivan Motýl