Slavný cestovatel po Tibetu Sven Hedin oznámil, že našel pohoří vysoké až 10 tisíc metrů nad mořem. V Praze se rozhořel boj řezníků o zákazníky. Na svatého Martina mrzlo až praštělo, na Vltavě se bruslilo a v Brně umrzla žena. O den později vyskočil teploměr z minus deseti stupňů Celsia na plus osm.
V týdnu od 10. do 16. listopadu 1908 došlo kromě teplotních výkyvů i na politickou bouři - ve Vídni se vyměnila vláda Rakousko-Uherska. Na Chebsku znova udeřilo zemětřesení. Přinášíme i odpověď na následující otázky. Kolik si průměrný Čech mohl koupit kilogramů tlačenky za jeden denní výdělek v roce 1908? A kolik v roce 2008?
Zamrzlá Vltava, umrzlá žena (10. listopad 1908)
Vltava v centru Prahy rychle zamrzala a v úterý 10. listopadu už bylo na hladině Vltavy živo. Hlavně pod Vyšehradem a navzdory policejním zákazům. „Led je ještě tenký a místy tvoří jen zcela slaboučkou kůrku, takže nejsou se zábavami na zamrzlé Vltavě žádné hračky. Ve vorovém přístavu na bývalé císařské louce jsme viděli dokonce už dospělé bruslaře. Někteří se trainovali k závodům bruslařským," popisoval situaci na řece pražský tisk. Zároveň varoval rodiče, aby „dali na svoji drobotinu pozor".
Výstraha byla na místě, tentýž den se led probořil pod šestiletým Václavem Pokorným ze Žižkova. „S několika chlapci počal se klouzati, ale pojednou se slabý led probořil a hošík octl se v nebezpečí utonutí. Ostatní drobotina pomohla mu z koupele, načež zedník Jan Kopanica hošíka odnesl do svého bytu a šaty mu osušil."
V Brně umrzla jistá dělnická žena, čin byl přitom plánovaný. „U řeky poblíž Pisárek vlezla do vody, načež si lehla na břeh a čekala, až dostaví se smrt zmrznutím." Důvodem sebevraždy měla být prozrazená krádež hodinek.
Daruj brusle! (11. listopad 1908)
I na svatého Martina mrzlo až praštělo a na Vltavě se opět bruslilo. Bruslení se vůbec stávalo hromadnou zábavou Pražanů, z aktuálních desetistupňových mrazů mělo celé město radost a Spolek pro pěstování her české mládeže přispěchal s následující novinovou výzvou: „Spolek prosí dobrodince, aby umožnili i těm nejchudším tuto zdravou zimní zábavu darováním bruslí, které spolek mezi mládež rozdělí."
Konec radovánkám (12. listopad 1908)
Ve čtvrtek 12. listopadu přišlo velké bruslařské zklamání. Oproti předchozímu dni se prudce oteplilo, o neuvěřitelných osmnáct stupňů. V Praze bylo osm nad nulou a novináři už chystali články o „náhlých převratech v počasí". Na Chebsku se ve čtvrtek znova třásla půda. „Z Františkových Lázní, 12. listopadu. Dnes po poledni byl zde pozorován silný otřes. Bylo vidět, jak otřesem rozvlněna byla poněkud hladina rybníka a utvořily se lehké vlnky."
Politický otřes (15. listopad 1908)
Na Chebsku se třásla země, ve Vídni dokonala vláda premiéra Becka (viz předchozí Stoletý expres), když v neděli 15. listopadu přijal císař František Josef I. po sedmidenním váhání demisi Beckovy vlády. Novým ministerským předsedou byl jmenován dosavadní ministr vnitra hrabě Bienerth. Z Bienertha neměli Češi velkou radost, nový premiér byl synem rakouského generála a vnuk státního ministra Schmerlinga, historikové ho charakterizují jako „upjatého úředníka", jenž parlament považoval za „obtížný přívěsek jinak dobře fungujícího státního ústrojí".
Pohoří vysoké 10 tisíc metrů (16. listopad 1908)
Povzbudivější zprávy než z Vídně naštěstí přicházely z Tibetu. Proslulý švédský cestovatel Sven Hedin údajně objevil pohoří vysoké až deset tisíc metrů nad mořem. „Slavný cestovatel Sven Hedin objevil na své poslední cestě Tibetem doposud neznámé velehory, vypínající se o tisíc metrů výše nežli činí známá nejvyšší hora Gaurisankar, 8640 m. vysoká. Je tedy Sven Hedinem nově objevené pohoří téměř 10.000 metrů vysoké." Jak známo, tak vysoké hory ve skutečnosti nenašel. Ottův slovník naučný nové doby později osvětlil i podivnou výšku hory Gaurisankar: „Gaurisankar, 7143 m vys. h. v Himálajích, mylně zaměňovaná s Mt. Everestem. Sven Hedin, Mount Everest, 2. vyd. 1926."
Velká řeznická konkurence
V Praze se v listopadu 1908 rozhořel boj řezníků a uzenářů o zákazníky. Zatímco v průběhu září se čtenáři denního tisku téměř nesetkávali s nabídkami levného masa, v jedenáctém měsíci se v jediném vydání novin trumfovalo až patnáct řezníků. „Nejlevnější nákup masa a sádla. 1 kg uzeného bůčku K 1.52, 1 kg uzené krkovičky neb pečeně K 1.72, 1 kg tlačenky 1 K," lákal do svého krámu řezník a uzenář Antonín Šita, Smíchov, Skalka, Divišova ulice číslo 664. Ceny u ostatních řezníků se lišily v haléřích, převedeno na dnešní ceny šlo o koruny až desetikoruny na kilogramu masa. Řezník Plzenský z Belcrediho třídy 547 na Letné nabízel tentýž den kilo uzené krkovičky za 1.76 K, tedy o čtyři haléře dráž než konkurent ze Smíchova. Kilogram vepřového ramínka přišel u Plzenského na 1.44 K, zatímco v centru Prahy ve Spálené ulici prodával řezník Chmel ramínko za 1.52 K.
Tlačenkové srovnání po sto letech
V automobilce Laurin&Klement si v roce 1908 vydělal dělník zhruba jednu korunu za hodinu práce. Za osm hodin dřiny při výrobě prvních automobilů si mohl koupit u smíchovského řezníka Antonína Šity 8 kilogramů tlačenky. Průměrná hodinová mzda v České republice nyní lehce překračuje 100 korun a takzvaná „královská" či „domácí" tlačenka dnes stojí v pražských řeznictvích běžně kolem 100 Kč za kilogram. Po sto letech se tedy nic nezměnilo! I současný průměrný Čech si za osmihodinovou pracovní směnu vydělá maximálně na 8 kilogramů tlačenky.
Foto: Ivan Motýl
