A chlastalo se, a chlastalo. "Hospoda brzy vypadala jako ruina," popisovali žurnalisté výsledek jedné hospodské rvačky z léta roku 1909. Císař František Josef I. sice mnohokrát upozornil, že monarchii sužuje "kořaleční mor" a svoje národy neustále vybízel k mírnému pití či k úplné abstinenci, jenže zakázat kořalu nemohl. Daň z prodeje lihu a piva byla důležitou součástí státního rozpočtu.
Trumpeta jako zbraň
Byla to pranice jako ze slavného obrazu Josefa Lady Rvačka v hospodě. Odehrála se uprostřed léta roku 1909 v hostinci U Zeleného stromu v Nýřanech na Plzeňsku, který byl bitvou opilců značně poškozen. Jak uvedl dobový tisk, napřed se v hostinci tancovalo "v nejlepší shodě". Hrála kapela z Vejprnic a na parketu svorně skotačili Vejprničtí i Nýřanští. "Z ničeho nic povstala však hádka a z hádky rvačka. Při ní nejvíce byly angažovaní muzikanti, kteří zapomenouce účel svých instrumentů, proměnili je ve zbraně, mlátili jimi kolem sebe a házeli po straně nepřátelské," líčil událost dobový tisk. Z nitra hospody se záhy stala kůlnička na dříví.
Vejprničtí byli posléze vytlačeni z hospody, což je naštvalo, a zaútočili na hostinec silničními kameny. "Hospoda brzy vypadala jako ruina," konstatovali svědkové události. Před muži zákona pak měla událost dohru další den, když četnictvo dorazilo na zábavu do Vochova a na místě pozatýkalo několik členů Vejprnické kapely a další aktéry hospodské pranice z předchozího dne. "Bylo po muzice. Smutně pohlíželi tancechtiví za muzikanty, kteří odváděni byli do Plzně k soudu."
Císař jde příkladem
O alkoholismu v Čechách se občas jednalo i na schůzích zemského výboru Království českého. Vznikla dokonce speciální zpráva O rozšíření moru kořalečního v Království českém. Podle ní připadali na tisíc Čechů čtyři notoričtí alkoholici. Pivo z 673 českých pivovarů bylo denním chlebem prakticky každého obyvatele království a na jednu osobu připadalo 280 půllitrů za rok. "Péče o mravní i fyzický rozvoj nynějšího i příštího pokolení ukládá správě státní povinnost, aby nutnými opatřeními omezila opilství všude tam, kde toho jest potřeba," vyzýval státní orgány k boji proti alkoholismu i František Josef I.
Císař a český král šel Čechům příkladem. Alkoholu se vyhýbal a jeho životospráva byla takřka sparťanská, jak dokládá i dobový text: "Císař František žije velmi střídmě. O páté hodině přináší se do pracovny jeho veličenstva káva, kterou dodává dvorní cukrář. O dvanácté hodině pojídá mocnář silnou polévku a jediné masité jídlo. Večeře je o šesté hodině a sestává z polévky, tří masitých jídel a jednoho moučného jídla. Stařičký vládce jídá nejraději hovězí maso se zelím aneb omaštěné nudle. Obě tato jídla si sám častěji napíše na jídelní lístek."
Děti hledaly opilého otce
Ještě divočeji se v létě roku 1909 chlastalo na Moravě. Konkrétně v hornické Moravské Ostravě. "Z Moravské Ostravy se sděluje. Včera večer zadržela policie tři malé děti, nejstarší asi pětileté, nejmladší půldruhého roku. Bloudily Ostravou, plakaly. Když se jich strážníci ptali, co hledají v Ostravě, nejstarší sdělilo, že přišly z Michálkovic hledat tatínka, havíře, který v některé z ostravských putyk popíjí," informovalo pražské Právo lidu. Četníci vzali děti na stanici, nakrmili je a nechali vyspat. Od nejstaršího z dětí se ještě dozvěděli, že maminka dětem utekla s galánem. A rovnou až do Ameriky.
Spletl si kořalnu s pekárnou
Zpátky do Čech. "Mlékař Stanislav Soukup z Holešovic byl v pátek večer z Heroutovy kořalny na Poříčí vyhozen na chodník. Soukup chtěl se dostat do kořalny nazpět, však místo do kořalny vstoupil do vedlejšího pekařského krámu. Zde počal zuřivě řádit. Rozbil velký skleněný příklop a rozházel za 12 korun pečiva," zaznamenal pražský tisk v srpnu 1909. A jak příběh holešovického ožralce pokračoval? "Byl odvezen do separace, kde tak řádil, že ho spoutali."
Foto: Ivan Motýl
