Opilý důstojník tasil šavli a ťal hosta kavárny do hlavy

Do neřádů, ovcí a "Hunde verfluchte" (psů prokletých) nadával setník Vágner záložníkům na vojenském cvičení v Benátkách nad Jizerou. V pražské kavárně Orient zase opilý důstojník tasil šavli a ťal účetního Dlaska do hlavy. Ve stejné době začaly u Velkého Meziříčí velké císařské manévry za účasti Františka Josefa I. i německého císaře Viléma II. To vše se odehrálo v týdnu od 7. do 13. září 1909.

Vážení čtenáři, po prázdninové pauze, kdy rubrika Stoletý expres vycházela ne úplně regulérně, se opět vracíme k pravidelné periodicitě a s novým dílem seriálu se setkáte vždy v pondělí. V tomto díle se podíváme do "vojenského ráje" a příště společně navštívíme jednání zemského sněmu v Praze, které podle dobového tisku z roku 1909 páchlo "puchem mrtvolným". Děkujeme za pochopení a slibujeme zajímavé čtenářské zážitky nad sto let starými novinami.       

Šikana záložníků (7. září 1909)

V Benátkách nad Jizerou se konalo cvičení záložníků. Jeden z vojáků, řádný otec rodiny, o průběhu cvičení pravidelně informoval pražský deník Právo lidu a líčil neuvěřitelnou šikanu ze strany důstojnického sboru. Největší zlost měl na setníka Vágnera, velitele 16. setniny pěšího pluku číslo 74. "Záložníci setniny dnes už opravdu nevědí, jsou-li lidmi," uvedl dopisovatel. "Z úst setníka slyšeli, že jsou prasata, svině, Hunde verfluchte, neřádi ovce a jiné výrazy. Záložníci odbývající si z větší části cvičení poslední, muži ženatí, otcové rodin, toto mají poslouchati od muže důstojníka, inteligenta?"

Dále zpravodaj popisoval, že menáž je nepravidelná a pitná voda se bere z řeky Jizery. Vágner navíc usedlé tatíky označuje za holobrádky a některé z nich za antimilitaristy, na které křičí: "Rakouský stát trvá tisíc let a stále s armádou. A toto bylo, jest a bude, byť by antimilitaristé dělali, co chtěli!"       

47 tisíc vojáků do zbraně (9. září 1909)

Ve Velkém Meziříčí začaly ve čtvrtek 9. září velké podzimní manévry za účasti rakouského i německého císaře. Náklady na manévry byly obrovské, vždyť bylo třeba na "bojiště" dopravit mimo jiné 47 567 vojáků a 2185 důstojníků (dnešní Armáda ČR má 25 tisíc vojáků), 5791 koní či 2812 centů zboží potřebného pro manévry. "Co krásného, lidstvu prospěšného, dalo by se poříditi, kdyby ohromné sumy peněz, které každoročně vojenská cvičení pohltí, obráceny byly v účely ušlechtilé," dobíraly si pražské deníky rakouský militarismus. Mediální poradci armády si ovšem s pražskými "pisálky" věděli rady a zásobovali redakce podrobnými zprávami z bojiště, které noviny lačně přetiskovaly.

"Setnina cyklistů severního vojska minula právě Náměšť a jela k Jihlavě, když narazila na postupující setninu cyklistů jižního vojska. V okamžitě zahájeném boji dostala jižní vojska posilu," informovala jedna z takových zpráv. U Náměště se právě odehrál snad první válečný střet dvou set cyklistů, k němuž ovšem ve skutečné válce zřejmě nikdy nedošlo.

Veškeré boje pozorovali rakouský a německý císař, samozřejmě se vším luxusem. "V manévrech používá se kuchyní přenosných pro císařské družiny. Vždy na třech automobilech dopraveny jsou pokrmy a nápoje, kuchyňské nářadí, stolní náčiní pro 30 osob, dále stan a obsluhující mužstvo." Ráno 9. září byl stan postaven na louce a snídaně podávána pod dohledem ředitele dvorního hospodářství šlechtice Prilezského.

A zatím v Praze tekla krev (10. září 1909) 

Zatímco desetitisíce vojáků odpočívaly po prvním dnu manévrů, v Praze jeden z rakouských důstojníků chlastal jako duha. "V době, kdy se před očima velkých vojenských pánů odehrává toto gigantické divadlo války v míru, osvědčoval poručík rakouské armády v pražské kavárně Orient vojenskou zdatnost jiným způsobem," informoval pražský tisk. Příběh se odehrál v kavárně Orient, kam po jedné v noci zavítala rozjařená chasa ze šantánu U Rozvařilů.

Členům této společnosti se nelíbilo, že poručík Imramowski se příliš upjatě a stále díval na zpěvačku Benešovou. "Poručík z počátku mlčel k poznámkám, pak vypil naráz černou kávu s rumem, vyskočil s tasenou šavlí a ťal účetního Jaroslava Dlaska do hlavy. Zraněný, zbrocen v okamžiku krví, chytil se za hlavu a tu důstojník ťal šavlí po druhé a přeťal mu na ruce tři prsty." Pak někdo hodil po důstojníkovi židli a Imramowski zaútočil na dva další nejbližší hosty kavárny. Redaktor Hostinský listů Pekárek a obchodní cestující Světelský se snažili útoku zabránit a skočili na oficíra. Ten se jim vytrhl a oběma rozřízl šavlí dlaně. To již na důstojníka skočil snad tucet kavárenských hostů, muž byl odzbrojen, oficírská čepice byla pošlapána a vyhozena oknem. Pro zpacifikovaného oficíra si přišla vojenská hlídka a Imramowski skončil ve vazbě v Josefských kasárnách.

Příběhy z manévrů (11. září 1909)´

Každoroční císařské manévry se vyžádaly několik obětí na lidských životech i řadu dalších neštěstí. Například dragouni ubytovaní u pekaře ve Veverské Bitýšce nedbali vojenských řádů a půjčili civilistovi zbraň. Pekařský mistr totiž tak dlouhou prosil o jezdeckou karabinu, až mu dragouni vyhověli, ale pekař při neodborné manipulaci záhy jednoho z dragounů vážně postřelil.

U šestého dragounského pluku se zase během manévrů splašilo sto koní. "Jak některé zprávy tvrdí, byli tři muži zabiti," uvedlo Právo lidu. A dost možná, že tato závažná informace byla příčinou toho, že další zpravodajství z manévrů ve vydání z 12. září bylo kompletně zkonfiskováno a místo článku o sto a čtyřech řádcích vyšel jen prázdný rámeček.

Repro: Ivan Motýl