Prase s chobotem, opice v kriminále a klamy reklamy

Opice odsouzená do tišnovské věznici na 48 hodin? Proč ne, už před sto lety prokládali šéfredaktoři novin nudné politické zpravodajství četnými zprávičkami ze zvířecího světa. Rozptýlení přinášely i zaručené recepty na inzertních stranách českých deníků.   

Lék proti opilcům (22. září 1909)

„První český tovární podnik pro průmysl fonetický" v Brně vzkázal v novinovém inzerátu „všem ženuškám", že byl konečně vynalezen způsob, jak vyhnat muže od půllitrů z hospod. „Nalezli jsme prostředek, jenž odvykne Vašim mužům chození do hospody a kterým je upoutáte k domovu!" O co tehdy šlo? O přenosnou pípu či recept na domácí výrobu piva? Nikoli, firma pouze nabízela nový typ gramofonu. „Hraje stejně bohatým i chudým. Tento demokrat mezi hracími stroji zaseje do Vaší domácnosti mír a veselí. Naléhejte na muže, aby dopsali o ceník."       

Sloní selátko (23. září 1909)

Za sloním prasetem zavítali čtenáři Práva lidu  ve čtvrtek 23. září 1909. V Částkově u Uherského Brodu se totiž narodilo přepodivné podsvinče. „Má chobot jako slon, pod chobotem jedno oko velké jako ořech a uši podobají se uším slona."    

Opice do basy (24. září 1909)

Jen o den později přispěchal tentýž list s další zvířecí kuriozitou, tentokrát z Doubravníka u Tišnova. Zpráva si opět nezadá s nejlepšími mystifikačními články humoristy Jaroslava Haška (Hašek byl v roce 1909 redaktorem časopisu Světa zvířat. V článcích, které přebíraly i jiné tiskoviny, si nehorázně vymýšlel). Podle Práva lidu zabloudili na Tišnovsko dva potulní srbští komedianti Stankovič a Dimitričov a předváděli při svých vystoupeních cvičenou opici. Opice však pokousala jisté děvčátko, takže na oba Srby byla podána žaloba a u okresního soudu v Tišnově. Ten záhy rozhodl, že do lochu půjdou oba Srbové i jejich opice. „Majitelé opice byli odsouzeni ku 48 hodinám vězení, které s nimi odseděla i opice."

Uzdravuje slepé (25. září 1909)

Inzerenti slibovali zázraky i v sobotu 25. září 1909. Nač nosit brýle, když je tady zázračná metoda oční masáže. Dokazovaly to četné děkovné dopisy řediteli oné zázračné masážní firmy, které bývaly pravidelnou součástí inzerátu. „Velectěný pane řiditeli! Třiadvacet let jsem nosil brejle a moje oči se ustavičně horšily. Bylo mi bráti stále silnější skla. Mnoho jsem trpěl silnými bolestmi hlavy. Již třetí den po užití Vaší methody se mi oči značně zlepšily. Mohl jsem již používati slabších brejlí, které jsem před několika lety odložil. Po několikatýdenním pokračování ve Vaší masážové methodě mohl jsem brejlí úplně postrádati... Váš vděčný Josef Sattler."

DALŠÍ DÍLY SERIÁLU STOLETÝ EXPRES ČTĚTE ZDE

Repro: Ivan Motýl