Vyšetřující soudce je agentem provokatérem a předseda soudu notorickým alkoholikem. Obžalovací spis snůškou lží a nejapností a celý proces justiční vraždou třiapadesáti obžalovaných. To vše jsou výroky poslance rakouského parlamentu T. G. Masaryka, když v pátek 14. května 1909 pronesl ve sněmovně vášnivou řeč o zinscenovaném politickém procesu se srbskými velezrádci v Záhřebu.
53 trestů smrti
Rakouskouherská justice zahájila soudní proces se skupinou údajných protistátních spiklenců a velezrádců už 3. března 1909. Spor vstoupil do dějin jako "srbský velezrádný proces" či "záhřebský proces", neboť se konal v chorvatském Záhřebu, jenž byl tehdy součástí mocnářství. Proces byl už od počátku považován řadou pozorovatelů za vykonstruovaný ve snaze ukázat silnou ruku Srbsku, neboť Bělehrad permanentně vyhrožoval válkou Vídni. Justice měla zároveň postrašit představitele chorvatské opozice.
ČTĚTE TAKÉ: Pražané umírali ve čtyřiceti aneb noviny před sto lety
O pochybně vedeném procesu informovaly pravidelně všechny české deníky a podle referencí dopisovatelů nebylo pochyb, že soud jen těžko hledal pádné důkazy. "Dnes jsem prohlížel na stole vyložená corpora delicty. Jest zajímavým, co všechno vláda shledávala závadným," napsal ze Záhřebu dopisovatel Práva lidu a vylíčil, jak soud zkoumal "podezřelou" čutoru se srbskou básničkou v duchu veršů: "Oj čutoro, iz tebe mi teče radost..." Rakouská justice obžalovala celkem 53 politických a kulturních činitelů (většinou chorvatských Srbů) z velezrádného spojení se Srbskem proti Rakousko-Uhersku a státní zástupce žádal pro všech 53 obžalovaných trest smrti!
Masaryk: Předseda je opilec!
V pátek 14. a v sobotu 15. května 1909 se proto český poslanec Masaryk rozhodl vyrazit do protiútoku a ve dvou parlamentních projevech označil proces za inscenovanou justiční vraždu. "Celý proces je justiční vraždou aranžovanou individui nejhorší kvality, která pod záminkou, že jižní země rakouské mají býti odtrženy od monarchie, hodlají dostati na šibenici 53 osoby, rozrušiti rodinný život na 200 lidí spřízněných nejméně s tisíci osobami. Proti takovému justičnímu šílenství má sněmovna právo a povinnost protestovati," prohlásil Masaryk ve vídeňském parlamentu.
Masaryk se na svůj projev dobře připravil přímo v Záhřebu a zjistil si, že s předsedou soudu bylo zavedeno disciplinární vyšetřování pro výtržnosti, jichž se dopustil v opilství. O vyšetřujícím soudci zase věděl, že působil jako agent-provokatér. Budoucí první československý prezident v parlamentní řeči vykreslil i jednotlivé oběti plánované justiční vraždy. "Jeden jest obžalován proto, poněvadž tvrdí, že Matka boží jest Srbkyně," prohlásil Masaryk, a způsobil tak ve sněmovně všeobecné veselí, z něhož ovšem mrazilo.
Zpochybnil i svědky. "Svědkové jsou veskrze nevěrohodní. Jeden z nich je trestaný už vrah, jiný svědek si odpykal vězení 18 měsíců, třetí se sám lehce poranil, aby mohl vypovídat proti obžalovaným," prohlásil T. G. Masaryk v říšské radě v pátek 14. května 1909
Předseda soudu slibuje odvetu
V odvážném projevu Masaryk pokračoval v sobotu 15. května a záhy se dočkal reakce od rakouské justice. Už v pondělí 17. května se vyjádřil přímo předseda záhřebského soudu.
"Nedůstojné útoky, jež byly podniknuty pod ochranou imunity ve vídeňské říšské radě proti tomuto senátu a zejména proti mé osobě jako předsedovi, a jež budí dojem, jakoby účelem jich bylo senát tento terorisovati a ve veřejném mínění snížiti, doznají zákonnou cestou odvety," vyhrožoval předseda soudu.
Pondělní průběh procesu však nahrával spíše Masarykovi. "Dnes byl vyslýchán svědek Bogdan Jugovič. Odvolal svou výpověď, kterou učinil před vyšetřujícím soudcem a prohlásil, že tehdy lhal, poněvadž nenáviděl obžalovaného a chtěl mu uškoditi," uvedl pražský denní tisk. Vzápětí byl svědek Jugovič zatčen za křivou výpověď při vyšetřování.
Projev profesora Masaryka samozřejmě "záhřebský proces" neukončil ze dne na den. Za pravdu musel bojovat skoro celý rok a teprve 2. dubna 1910 rakouský stát zinscenovaný proces skutečně zastavil.
Foto: Ivan Motýl
Předseda soudu <span>alkoholikem</span> aneb noviny před sto lety
Domácí
13. 5. 2009 21:36
Proces s údajnými velezrádci se konal v Záhřebě.
Autor: Ivan Motýl









