Trafikantku ubil kladivem. Zatčen v den pohřbu oběti

Kladivem ubitá trafikantka z Karlína se před sto lety stala na několik dnů pražskou mučednicí. Na její pohřeb v sobotu 4. prosince 1909 přišly tisíce lidí. Obřad začal ve 14 hodin, přičemž ve stejnou dobu měla policie velmi blízko k dopadení vraha. Ten byl nakonec lapen necelých pět hodin po začátku pohřbu. 

Vrahem byl Josef Srb

„Pohřeb zavražděné konal se za ohromného účastenství obecenstva. Nepřehlédnutelnými zástupy bylo obtížno se prodrati. Pohřeb byl stanoven na dvě hodiny, ale již o jedné hodině tísnily se u českého pathologického ústavu v ulici U Karlovu tisíce lidí," popisoval pohřeb ubité trafikanty Františky Bartákové deník Právo lidu. Tentýž den před polednem přitom skupina pražských detektivů vyjela vlakem do Českých Budějovic, neboť podle nejnovějších poznatků vedly stopy vraha právě na jih Čech. Ve tři čtvrtě na sedm pak policie v Radeckého ulici v Českých Budějovicích vraha trafikantky skutečně zatkla. Byl jím čtyřiadvacetiletý Josef Srb, původně holičský pomocník.

Devětapadesátiletá trafikantka Františka Bartáková byla zavražděna už v úterý 30. listopadu 1909 ve své trafice v pražském Karlíně v Pobřežní ulici. Pátráním po vrahovi žila následující dny celá Praha. Případ plnil celé strany v novinách a vůbec první dojmy z místa činu vylíčili pražští novináři následovně: „Stařena prostřední postavy ležela na zemi v kaluži krve, která z hlavy stále proudem prýštila. Kladivem k smrti ubitá trafikantka ležela hlavou ke dveřím krámku, na znak jsouc obrácena. Nový život ve staré údy její více vdechnut býti nemohl."

Pomohl vetešník

Pátrání po vrahovi trvalo pět dnů, než byl v sobotu 4. prosince 1909 zatčen zmiňovaný Josef Srb. Policejní eskorta ho pak 5. prosince odvezla do Prahy prvním ranním vlakem, který odjížděl z jihočeské metropole. Napřed beznadějné pátrání se stalo úspěšným po získání svědectví vetešníka Antonína Spurného z Bubnů, který se několik dnů po vraždě rozpomněl, že u něho 30. listopadu jeden podezřelý mladý muž kupoval kladivo.

Popis odpovídal Josefu Srbovi, který nebyl pro pražskou policii neznámou postavou. Už v roce 1905 byl totiž Srb obviněn z vraždy vetešnice Neumannové, která byla rovněž ubita kladivem. Soud však tehdy nenašel dostatek důkazů a Srb byl osvobozen. Vetešník Spurný, jenž podal klíčové svědectví, tak zřejmě dostal 1000 korun policejní odměny, která byla určena pro toho, kdo „uvede policejní orgány na stopu vrahovu". Částka se rovnala ročnímu dělnickému platu.     

Mord pro 1,20 koruny

Tentokrát se Josef Srb k činu doznal. Už v neděli 5. prosince 1909 pražským detektivům podrobně popsal, jak hrozný mord spáchal. Paradoxní bylo, že kladivo, kterým Srb ubil svoji oběť, napřed trafikantce prodal za 10 haléřů a lahev piva. Tu také v krámu z poloviny vypil a když se trafikantka nahnula přes pult, vzal kladivo a praštil ji do hlavy. „Zapotácela se a dala se na útěk do pokoje za krámkem. Na místě, kde byla mrtvola objevena, zasadil jí ostatní těžké rány," tlumočil Srbovu výpověď pražský tisk.

Později ale vrah dostal strach, že trafikanta oživne, tak ji pro jistotu ještě uškrtil provazem z cukrové homole. V pultíku pak nalezl jednu korunu a 20 haléřů, což byla ubohá částka, která se rovnala dělnické mzdě zhruba za dvě hodiny práce. Za stejné peníze se prodával kilogram vepřového bůčku. Srb také vypáčil skříň v pokoji trafikantky, odkud odnesl kalhoty, které několik dnů po vraždě prodal na cvičišti pražské Invalidovny za 4 koruny. To byl celý lup, kvůli němuž se umíralo.

Repro: Ivan Motýl