Tři oprátky za vraždu, puch parlamentu a výhra Sparty

I za Rakouska se soudilo všelijak. Za úkladnou vraždu hostinského ve Veselí na Moravě padly hned tři rozsudky smrti. V Lipníku se zabíjelo sekerou, vrah dostal dvanáct let. A horník, jenž zabil kumpána před hostincem v Příbrami, byl dokonce osvobozen. 

Na zasedáních zemských parlamentů vládla nuda a „duch mrtvolný". Veselou náladu měli Pražané možná tak ještě na fotbalové Spartě, která porazila Pardubice, i když v „matchi mařila mnohou chanci". To vše jsou události staré přesně sto let, odehrály se v době od 14. do 21. září 1909.

Bitva o severní pól (14. září 1909)

Cook, nebo Peary? Kdo dosáhl první severní točny? Oba cestovatelé se o prvenství přeli den co den, a to s pořádnou vášní! Takto vypadal spor v úterý 14. září 1909 před americkými novináři v New Yorku. Peary: „Jsem jediný člověk, který dosáhl severní točny. Jsem ochoten dokázati to. Zjistil jsem, že Cook nedosáhl severního pólu." Jen o týden později ale český tisk přišel s titulkem: „Cook triumfuje - Peary jde do ústraní!"

Komise složená z členů National Geographic Society nakonec 3. listopadu 1909 potvrdila, že pólu první dosáhl Peary. Současná věda však zpochybňuje výsledky obou expedic, možná pólu nedosáhla ani jedna z nich. Češi se naštěstí mohou opřít o severské drama Dobytí severního pólu na prknech Divadle Járy Cimrmana, podle kterého severní točnu pokořila česká výprava pod vedením Karla Němce a za účasti pomocného učitele Václava Poustky, lékárníka Vojtěcha Šofra a primitiva Varla Frištenského.

Přívalový déšť utopil 8 lidí (15. září 1909)

Ve středu 15. září 1909 vylíčil pražský tisk strašlivý přívalový déšť, který 12. září zasáhl vesničku Třebovětice u Hořic. „Od rána byl vzduch dusný, že nebylo možno dýchati. Horko stoupalo a ke čtvrté odpolední přihnala se strašná bouře. Do rachotu hromu mísil se hrůzný hukot vody. Jako zeď řítil se dravý živel..." Sedm ze 44 zaplavených domů voda odplavila a 13 baráků se sesunulo. Zahynulo nejméně osm lidí. Nejstarší obětí byl devadesátiletý zámečník František Černý, nejmladší půldruhého roku starý Alois, syn Jaroslava Včeličky. Nepatrná říčka Bystřice tady řádila obdobně jako bezvýznamné potůčky letos v létě na Novojičínsku. „Všude jen hrůza, nářek a zoufalství," psalo dobové Právo lidu.            

Tisíce emigrantů do USA (16. září 1909)

Rakouská vláda zveřejnila statistiku o vystěhovalectví občanů Rakousko-Uherska do Ameriky přes tehdy hlavní rakouský přístav v Terstu. Jen ze srpen roku 1909 odplulo za „štěstím" do USA 926 osob (v srpnu 1908 to bylo jen 316 osob). Od 1. ledna do 31. srpna 1909 se do USA vystěhovalo přes Terst celkem 10 983 lidí z habsburské monarchie (v roce 1908 jen 2 759). Vystěhovalci do USA použili v devadesáti procentech lodě společnosti Austro-Americana a naposledy tak dali vydělat rakouskému kapitálu.

Tři oprátky (17. září 1909)

Uherskohradišťský soud vynesl v pátek 17. září 1909 tři rozsudky smrti - ve všech případech „trest smrti provazem". Na popraviště soud poslal sourozeneckou trojici Marii Čápovou (24), Annu Drábkovou (34) a Martina Čápa (27). „Čáp při svém výslechu udal, že původkyněmi hrozného činu jsou sestry. Již dávnou před hroznou onou nocí naváděly ho obě, aby hostinského Josefa Přikryla zabil, protože prý Marii, u něho zaměstnanou, utiskoval a na mzdě zkracoval." Čáp se nechal přesvědčit a 15. června 1909 se těsně před zavíračkou vydal vraždit. Hostinského chtěl ubít kladivem, ale ten se bránil, takže se zdálo, že spíše hostinský ubije útočníka. Zasáhla Drábková, sebrala kladivo ze země a Přikryla utloukla. Na místě činu ukradlo sourozenecké trio 900 korun, ale než pachatelé stačili lup utratit, došlo na zatýkání. Zářijový soud sice prohlásil, že hlavním viníkem je Marie Čápová, která vraždu vymyslela, avšak na šibenici poslal celou trojici.

Stejný týden soudila porota v Novém Jičíně, měřila ovšem jiným metrem. Devatenáctiletý Hynek Zemánek dostal za úkladnou a dlouho připravovanou vraždu své sousedky v Lipníku nad Bečvou jen 12 let kriminálu. „Oběť svou ubil sekerou k smrti. Byl však zadržen, usvědčen a odsouzen k dvanáctiletému žaláři. Trest přijal s úsměvem na rtech." 

Soudilo se i v Příbrami. Horník Josef Kulovatý (21) vyvázl bez trestu, a to přitom před příbramskou krčmou zabil svého kamaráda. Porotci se nicméně shodli, že nešlo o zlý úmysl, neboť obžalovaný byl v době činu totálně namol a kamaráda Václava Paula bodl nožem, protože se v opilosti domníval, že ho chce Paul napadnout. Ve skutečnosti Paul svého vraha jen kamarádsky objal, aby ho odvlekl domů.

Vítězná Sparta (19. září 1909)

Na pražské Spartě se odehrál zápas s Pardubicemi. Sparta sice vyhrála 2:1, ale podle novinového referátu „v matchi mařila mnohou chanci". „Také Pardubičtí hráli v poli celkem dobře, ale přihrávání bylo značně nejisté, jako by nevyhovoval jim míč. Často dobře myšlená rána selhávala."  

Puch sněmovní (21. září 1909)

Císař František Josef I. a rakouská vláda svolali na druhou půli září jednání jednotlivých zemských sněmů. Český tisk byl roztrpčen, že císař opět neřekl ani slůvko o případné volební reformě v zemských sněmech. Zatímco do rakouského parlamentu (říšské rady) už občané od roku 1907 volili zcela svobodně, do zemských sněmů se stále volilo málo demokratickým kuriovým způsobem, který větší část hlasů zajišťoval konzervativní šlechtě či bohatým sedlákům a měšťanům. Deník Právo lidu proto označil jednání české sněmovny za opětné setkání „šlechtických mumií a privilegovaných poslanců měšťáckých". Český parlament se měl sejít 21. září, týdeník Dělnická besídka však už předem  jednání vylíčil jako zbytečnou akci. V karikatuře na titulní straně týdeníku nahlížejí dva Pražané do oken sněmovny a pohoršují se nad mrtvolným puchem, který vane zevnitř. To páchne „staroslavný privilegovaný volební řád".  

DALŠÍ DÍLY SERIÁLU STOLETÝ EXPRES ČTĚTE ZDE

Repro: Ivan Motýl