Údajně nedobytná pokladna v prodejně Maxe Friedmanna na Žižkově byla vykradena. Nedaleko Olomouce vraždil neznámý pachatel a noviny psaly o „potoku krve". Starosta Kobylic byl zatčen za zpronevěru a stejně tak přednosta berního úřadu v Těšíně. Napřed přišla vichřice, po ní sněhové bouře. Týden od 13. do 20. listopadu 1909 rozhodně nebyl nudný.
Starosta defraudantem (13. listopadu 1909)
Defraudace státních úředníků. To bylo téma dne deníku Právo lidu v sobotu 13. listopadu 1909. Nejprve deník referoval o defraudacích úředníka Czerneho, přednosty berního úřadu v Těšíně. „Kolik bylo zpronevěřeno, doposud se určitě neví, jisto však je už dnes, že se jedná o tisíce korun." Podobnou částku zpronevěřil starosta východočeské obce Kobylice Vojtěch Korel. Ten ovšem napřed tvrdil, že mu byly peníze odcizeny. „O případu dozvědělo se četnictvo, jemuž se věc zdála podezřelou a po bedlivém pátrání zatklo starostu a dodalo zdejšímu soudu." Část zpronevěřených financí byla následně nalezena u starosty ve stodole.
Potok krve v Droždíně (14. listopadu 1909)
Když v neděli 14. listopadu 1909 zesnul v olomoucké nemocnici vážně zraněný droždínský obchodník s dobytkem zvaný Ježíšek, ztratila policie asi nejdůležitější stopu, aby vypátrala Ježíškova vraha. Tragédie se stala už v pátek 12. listopadu v Droždíně u Olomouce (dnes součást hanácké metropole). „Švadleny, které bydlí v Droždíně, byly tlučením na dveře vyrušeny. Když otevřely, zjevila se jim ve dveřích zkrvácená postava. Vyděšené švadleny přirazily dveře a neotevřely je ani na nové rány," popisovalo příběh pražské Právo lidu. Když rány na dveře utichly, ženy se rozběhly do vsi a starosta s dalšími muži záhy zjistil, že z domu v sousedství švadlen „teče od dveří potok krve". Vevnitř ležel těžce zraněný Ježíšek, kterého předtím švadleny nepoznaly. „Zranění způsobeno tupým předmětem, kterým lebka ze předu i ze zadu byla roztříštěna. Těžce zraněný, byv přiveden ku vědomí, nemohl mluviti, naznačil jen, že byl přepaden dvěma muži." Policie prohlásila, že se jednalo o loupežnou vraždu, protože Ježíšek obchodoval s dobytkem a „doma vždy míval větší obnos peněz".
Gulášek už nedojedl? (16. listopadu 1909)
I před sto lety bylo možno v českých zemích potkat vězně na útěku. Zatčení Eduarda Schäffera, odsouzeného na šest let, který utekl z novojičínského kriminálu, se ovšem obešlo bez dramatu jako při nedávném zatýkání Pavla Tauchena. „V Moravské Ostravě v hostinci, kde právě guláš pojídal, byl Schäffer četníkem dopaden, zatčen a znova do věznice dodán," informovalo Právo lidu v úterý 16. listopadu 1909. Zda nechal četník dopadeného Schäffera dojíst gulášek, už ze zprávy není jasné.
Lupičský gang v Praze (17. listopadu 1909)
V noci na středu 17. listopadu 1909 byla v prodejně Maxe Friedmanna v Praze na Žižkově vykradena údajně nedobytná pokladna. Stalo se na Husově třídě číslo 33. „Na první pohled bylo patrno, že vlámání provedli obratní zloději, kteří pomocí nebozezem a jiných nástrojů lupičských provrtali a vylámali nejdříve přední stěnu pokladny a potom vnikli do trezoru," líčila pražská policie. Z trezoru se ztratilo nejméně 900 korun, přičemž průměrná týdenní dělnická mzda činila v Praze od 15 do 30 korun. „Dle náhledu policie vyloupení pokladny neprovedli zloději domácí, nýbrž členové mezinárodní zlodějské tlupy," dedukovali pražští žurnalisté.
Vichr zabíjel bestie (18. listopadu 1909)
V Čechách řádil vichr a zpravodajové pražských deníků zaznamenali mnoho událostí spojených s mimořádným větrem. „V Aši byl úplně ztroskotán a zničen stan zvěřince Kludského. Mezi dravou zvěří nastala panika, několik bestií bylo zraněno a některé usmrceny."
Severovýchodní Čechy a celé Podkrkonoší a Krkonoše zase ohrožovaly sněhové bouře. „Všechny osady jsou zaváty, spojení přerušeno," bylo například hlášeno z Trutnovska. Sníh lámal stromy a zřejmě si i vyžádal lidské oběti.
Oběť práce (19. listopadu 1909)
Při opravách vojenské nemocnice v Praze se v pátek 19. listopadu 1909 těžce zranil osmnáctiletý zedník Jan Vaněček, když spadl „střemhlav z lešení na dlažbu". Vaněček se tak na druhý den dostal do každodenní rubriky deníku Právo lidu, která nesla název Oběti práce.
Repro: Ivan Motýl
