V Suchdole uhořeli čtyři lidé, oheň zničil 15 domů

Příčinou požáru, který v sobotu 12. března 1910 vypálil hned patnáct rolnických usedlostí v Suchdole na Prostějovsku, byl doutnající trám v komíně. Při neštěstí zahynuli čtyři lidé a dochovaná unikátní fotografie i po sto letech výmluvně ukazuje, jak živel vesnici rázem proměnil ve spáleniště.    

Oheň v Suchdole vypukl v usedlosti č. 15, kterou obývala rodina rolníka Josefa Poláka. "Oheň vznikl od doutnajícího dřevěného trámu, zazděného v komínu. Požár pro prudký vichr se velmi rychle rozšířil na čtrnáct dalších budov a zničil veškerých patnáct rolnických usedlostí se všemi hospodářskými budovami a zásobami potravin, píce, dříví a šatstvem," informoval český tisk o vypálené vesnici na Hané.

Oheň si vzal i dvě děti

Pro část rolníků se tak oheň rovnal osobnímu bankrotu, neboť jen třetina poškozených měla majetek nějak pojištěn. A co hůře! Oheň si vzal i čtyři lidské oběti, konkrétně Annu Peškovou (42 let), Josefa Synka (64) a dvě malé děti - pětiletého a ročního kluka (syny chalupníků Františka Synka a Emila Klapka). Vzácný snímek z místa neštěstí pak podnes dokazuje, jak strašlivé následky oheň zanechal. Z ohořelých stěn usedlostí vystupují k nebi jen komíny, zatímco patnáct střech nenávratně spolykal oheň. Fotografie ukazuje i ožebračené vesničany před vyhořelými domy.

Milion lidí na pohřbu starosty

V pondělí 14. října 1910 byl ve Vídni pohřben starosta města Karl Lueger a poslední rozloučení sledovalo z chodníků na milion lidí (Vídeň tehdy měla dva miliony obyvatel). V samotném smutečním průvodu pak kráčelo 150 tisíc pohřebních hostů. Starosta Lueger byl velmi oblíbený napříč všemi sociálními vrstvami, což dokazuje i dobová reportáž z pohřbu: "Od císaře až k proletáři. Vše zúčastnilo se pohřbu." A slovy jiného z dobových článků: "Lueger měl pohřeb královský." Policie při tak hojné účasti počítala s problémy. „Ale nutno přiznati, že pořádek udržován byl vzorně. Kromě několika případů omdletí nestalo se ničeho vážnějšího," uvedl tisk. Pohřební obřady se odehrály v chrámu sv. Štěpána za přítomnosti císaře Františka Josefa I.

Karl Lueger (1844-1910) byl zakladatelem rakouské Křesťansko-sociální strany, na kterou roku 1945 navázala Rakouská lidová strana (Österreichische Volkspartei, ÖVP). Starostou Vídně byl poprvé zvolen v roce 1895, ovšem císař volbu uznal až za dva roky. Lueger byl údajně krásný muž, idol žen a dokonalý táborový řečník. Historikové mu ale vyčítají, že byl vášnivým antisemitou a svými názory na Židy prý dokonce ovlivnil i Adolfa Hitlera. Vídni dal ovšem moderní ráz a s vídeňskými Čechy, kterých v té době pobývalo v hlavním městě říše na 350 tisíc, vycházel dobře a německé nacionalisty prý dokonce varoval: "Nechte moje Čechy na pokoji." 

Heslo ČD: "Do Vídně stále pomaleji!" 

Na pohřeb starosty do Vídně přijely i početné delegace "pražské smetánky" či zástupci poslanců Slezského zemského sněmu v Opavě. A když už jsme v Opavě, stojí za připomenutí, že zatímco dnes má Opava přímé vlakové spojení maximálně s Ostravou, Těšínem a Olomoucí, v roce 1910 se na trase Opava - Vídeň střídalo několik párů vlaků denně. Parní lokomotivy totiž udržovaly důležité spojení mezi hlavním městem monarchie a metropolí rakouského Slezska.

První vlak z Opavy odjížděl už záhy zrána ve 3.10, přičemž do Vídně dorazil v 8.32. Další pak odjížděl v 7.45 a do Vídně dosupěl již ve 12.17 hodin. Pro srovnání. Podobné přímé spojení dnes neexistuje, a pokud chce Opavan vlakem do Vídně, trvá mu to mnohem déle. Když by například vyjel z Opavy ráno v 7.36, po dvou přestupech dorazí do Vídně až ve 13.23 hodin. Sto let staré služby takzvané c. k. Severní dráhy Ferdinandovy tedy hravě předstihovaly nabídku dnešních železničářů, takže České dráhy se klidně mohou chlubit sloganem: "Jezdíme pomaleji než před sto lety!"