Zasedání parlamentu
Hádka poslanců kvůli spalování mrtvol

12. říjen 1910: Po vášnivé hádce schválili poslanci moravského parlamentu "fakultativní spalováni mrtvol" čili zpopelňování nebožtíků v krematoriích. První pohřeb žehem se ale v českých zemích konal až na sklonku října 1918.

Smích i nadávky se ve středu 12. října 1910 ozývaly z poslaneckých lavic Moravského zemského sněmu v Brně. Politikové totiž projednávali delikátní záležitost, zvláště pro převážně katolickou Moravu. Na pořadu dne byl "pilný návrh na fakultativní spalování mrtvol".

Varování: Každý bude spálen!

Katolické politiky přiváděl k nepříčetnosti už fakt, že se podnět vůbec projednává. Například křesťanskosociální poslanec Horák se rozčiloval, že "spalováním utrpí pieta k mrtvým". Pokrokoví poslanci se jeho řeči nahlas zasmáli a pokrokář Seifert katolíky obvinil, že "klerikálové provádějí prostou komedii s lidem".

Podle Seiferta klerikální politici a tisk záměrně ohlupují venkovský lid. "Veřejnost obelhávají a proti pokrokovým lidem štvou. Jedná se o fakultativní spalování, tedy kdo chce. A ne jak klerikálové tvrdí, že každý bude nucen nechat se po smrti spálit," řečnil v moravské sněmovně poslanec Seifert. To se nelíbilo klerikálům, kteří při jeho řeči vyrušovali. Záhy se do disputace zapojili i další politikové a zdálo se, že spor nemá konce. 

Die Flamme - Plamen

V českých zemích prosazovali kremaci především pokrokoví politikové německé národnosti, v Německu byly totiž pohřby žehem povoleny již od konce 19. století. Vůbec první kremační spolek v habsburském soustátí založili v roce 1885 právě čeští Němci, jmenoval se Die Flamme (Plamen) a působil v Liberci.

Také zmiňovaný revoluční návrh přinesl do moravské sněmovny německy mluvící politik - pokrokový starosta Moravské Ostravy Gustav Fiedler. Když se nakonec po dlouhé a prudké výměně názorů sněmovna utišila, došlo na hlasování. Tentokrát nikoliv podle národnostního klíče, spíše dle víry. Návrh odmítli klerikálové a agrárníci obou národností, tradicionalistické strany spjaté s vírou a půdou. Pro návrh hlasovaly strany socialistické a pokrokové.

Napřed spálili zvířata

"Sněm opětně dokázal, že je pokrokový," mohl nakonec pokrokový tisk pochválit svoje politiky. Návrh byl přijat, byť těsným vítězstvím o pouhé tři hlasy. K realizaci "fakultativního spalování mrtvol" však bylo stále daleko. První krematorium v českých zemích vyrostlo až v listopadu 1916 v Liberci a zkušebně v něm byla spálena pouze dvě zvířecí těla. Úřady totiž další dva roky váhaly, zda v katolickém mocnářství skutečně povolit pohřby žehem.

Nakonec se tak dělo až po pádu monarchie a prvním v krematoriu spáleným Čechoslovákem byl 31. října 1918 liberecký občan Robert Jahn. Záhy se dočkali i Moravané, když v roce 1925 vyrostlo krematorium v Ostravě a o pět let později v Brně. Poslanci Fiedler a Seifert, kteří před sto lety přišli do moravského sněmu s revolučním kremačním návrhem, by byli jistě šokováni následujícím údajem. Tři čtvrtiny všech pohřbů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v roce 2009 se odehrály v krematoriích.