11. leden 1911: Češi tvořili v České Lípě před sto lety sotva patnáctiprocentní menšinu. Místní radnice proto požádala, aby město bylo přejmenováno na Německou Lípu.
O změnách názvů měst rozhodovalo c. k. místodržitelství pro Království české v Praze na základě doporučení zemského výboru pro Království české.
Böhmisch, nebo Deutsch?
Ve středu 11. ledna 1911 se zemský výbor v Praze zaobíral žádostí městského zastupitelstva v České Lípě, které toužilo pozměnit název města na Německou Lípu. Dlužno však dodat, že oficiálně v úředním styku byl tehdy stejně používán výhradně německý název města - Böhmisch Leipa. Radní se ale usnesli, aby se název proměnil na Deutsch Leipa (Německá Lípa).
Čeští a němečtí členové zemského výboru, který byl namísto neexistující české vlády pověřen výkonnou mocí v Čechách, se o návrhu radních z České Lípy dlouho přeli. Češi argumentovali, že zemský výbor už stejnou žádost odmítl v roce 1883, takže není důvod jednou přijaté rozhodnutí měnit. Němci v zemském výboru zase citovali z usnesení českolipských radních, v němž byla vyjádřena obava, že název často mate usedlé české Němce, kteří se pak jejich městu vyhýbají. „Také němečtí průmyslníci si pak myslí, že město je české," stěžovali si radní.
Jeden z českých přísedících zemského výboru na žádost radních reagoval příkladem z Německého Brodu (dnes Havlíčkův Brod): „Kdyby důvod českolipské rady městské měl býti uznán, musilo by se uznati též, že Německý Brod by neměl míti toto jméno, poněvadž je to město české."
Návrh městského zastupitelstva českolipského byl následně většinou hlasů zamítnut a město si zachovalo název Böhmisch Leipa.
