Socani žádají lidové milice, horníci stávkují a císaři rokují

19. až 25. březen 1912: Severočeský uhelný revír utichl, do stávky vstoupilo 24 tisíc horníků. A fotbalová Slavie porazila Angličany 5:0.

19. březen: Opilý Josef zastavuje tramvaj

Jméno Josef patřilo před sto lety k nejrozšířenějším v českých zemích a 19. březen, kdy Josefové slaví svátek, se tak měnil  v celonárodní oslavu. Svátek si užíval také povozník Josef J. ze Žižkova, jehož opileckou příhodu podrobně vylíčila Národní politika.

"Josef J. zapíjel svůj svátek a když byl pořádně zmožen, sedl po 6. hod. več. na kozlík a jel tryskem Celetnou ulicí, nedbaje, že při velké frekvenci snadno může způsobit neštěstí. Před Prašnou branou byl by málem vjel do tramvaje a řidič jen rychlým zabrzděním zabránil srážce, nemohl však dostati opilého povozníka z kolejí, který ve své opičce stále žádal, aby tramvaj vyhnula se jemu."

Rozkurážený Josef musel být z kolejí odtažen a posléze zatčen.

20. březen: Šmeral odmítá  branný zákon

Sociálnědemokratický poslanec Bohumír Šmeral, pozdější spoluzakladatel KSČ, odmítl v rakouské sněmovně předlohu nového branného zákona. Považoval ji za neštěstí pro další vývoj státu. "Sociální demokraté jsou zásadními odpůrci vojska, to však neznamená, že chtějí státu vzíti všechny prostředky obrany," prohlásil Šmeral v říšské radě.

Vyjádřil též obavy, že armáda bude nadále zneužívána proti takzvanému vnitřnímu nepříteli, jakož i k útokům na ústavu, na svobody a práva obyvatelstva. Šmeral proto navrhoval zřízení lidové milice, která by prý jako jediná uměla ochránit občanské svobody. Šmeral se už nedožil doby (zemřel v roce 1941 v Moskvě), kdy komunisti v roce 1948 lidové milice skutečně vytvořili, nikoliv však k ochraně lidských práv.

21. březen: Podskalští plavci zasahují

Legendární podskalští plavci opět zachránili lidský život. "Po 8. hod. več. skočil s železničního mostu mezi Vyšehradem a Smíchovem 16letý sladovnický učeň Primasovského pivovaru Alois Müller do Vltavy. Přispěchavší podskalští plavci tonoucího chlapce zachránili. Příčinu svého činu nechtěl Müller udati."

22. březen: Pomsta stávkokazům

Po velkých hornických stávkách ve Velké Británie a Německu se stávkové hnutí posunulo do severních Čech. C. k. tisková kancelář oznámila, že v mostecko-duchcovsko-bílinské pánvi stávkuje 5662 horníků a 1217 dělníků na povrchu. Výtržnosti, které stávku doprovázely, se vesměs odehrávaly mezi stávkujícími a stávkokazi.

"V Horním Litvínově na cestě k dolu dva dělníci zbiti stávkaři, takže zůstali ležeti v bezvědomí. Také z Louky oznamuje se případ ztýrání dělníka." Pozorovatelé očekávali, že stávka brzy odezní. "Přes to, že stávka se šíří, lze očekávati brzké skoncování její, poněvadž čelné uhelné společnosti projevují ochotu k požadavkům dělnictva."

23. březen: Císaři se sešli v Schönbrunnu

Německý císař Vilém II. přijel na jednodenní návštěvu Vídně, aby navštívil svého spojence císaře Františka Josefa I. Brzy ráno projel jeho vlak Bohumínem a posléze nádražím v Moravské Ostravě - Přívoze, přičemž trať mezi Bohumínem a Svinovem střežilo 60 četníků. Císařský vlak měl deset vagonů a trasu z Ostravy do Vídně zdolal za necelých šest hodin.

"Městské čtvrti, ležící kolem schönbrunnského zámku, jsou bohatě zdobeny prapory a byly již dlouho před příjezdem císaře přeplněny zástupy lidstva," oznámila státní Telegrafní a tisková kancelář. Oba císaři se přesně ve čtvrt na dvanáct setkali v Schönbrunnu na takzvaném Modrém schodišti. "Pozdravili se, podavše si ruku a vzájemně se políbivše." Následovaly důvěrné rozhovory v cizineckých komnatách. Dvorská kancelář zdůrazňovala, že návštěva měla čistě soukromý ráz. Císař Vilém II. opustil Vídeň vlakem v devět hodin večer. Pokračoval do Benátek, kde se 24. března setkal s italským králem Viktorem Emanuelem.

24. březen: 24 tisíc horníků ve stávce 

Předpoklad, že hornická stávka v severních Čechách záhy skončí, se nesplnil a 24. března byla vyhlášena všeobecná stávka hornická. Ten den nepracovalo celkem 24 tisíc horníků, kteří se tak připravili o 80 tisíc korun na mzdy. "Majitelům dolů stávkou vzniknou ztráty několikanásobné," konstatovalo se ve zprávě v Národní politice.

25. březen:  Prohra sebevraha, vítězství Slavie 

U smíchovského břehu v Praze byla vylovena mrtvola asi pětačtyřicetiletého muže. "Utonulý jest prostřední postavy, má světlé vlasy a knír, velkou lysinu a na čele jizvu mezi očima. Prádlo má znamenané písmeny J. B., boty mají firmu: Václav Šafránek, Praha. V kapse měl neznámý dva klíčky, prázdnou peněženku z černé kůže, kartáček na vousy a bílý a modrý kapesník.

Tentýž den hrála pražská Slavia zápas s fotbalisty londýnské univerzity, které porazila 5:0.