19. duben 1911: Úchvatný finiš Hieronymův. Závod přinesl triumf domu Laurin & Klement. Dvořák na prázdné přední pneumatice. - Takto před sto lety komentovali novináři automobilové závody ze Zbraslavi do Jíloviště.
Na velikonočních závodech automobilů na trase ze Zbraslavi do Jíloviště se setkali snad všichni majitelé automobilů a motocyklů z Prahy a okolí. Pořadatelé napočítali 150 aut a 86 motorek, závodilo ovšem jen patnáct vozů a 20 motorek.
Hrabě Kolowrat odmítl třináctku
Předpokládanými favority závodu automobilů byli Otto Hieronymus, šéfkonstruktér automobilky Laurin & Klement, a hrabě Alexander Kolowrat. Oba na vozech z Mladé Boleslavi, ač na trati byly k vidění i závodní automobily firmy Ford či Opel.
Startu předcházel spor pořadatelů s hrabětem Kolowratem, který z pověrčivosti odmítl startovní číslo třináct a nakonec si vynutil šestnáctku. Závod automobilů na trati 5,5 kilometru sledovaly špalíry diváků a o dramatické chvíle nebyla nouze, alespoň podle dobového líčení v Národních listech a Českém světě.
"Hrabě Kolowrat šel zákrutem jako blesk," popisoval reportér Národních listů průjezd závodníka ostrou zatáčkou u obce Báně. "Hieronymus proklouzl zatáčkou hladce a mistrně," vylíčil novinář, jak stejné místo projel největší Kolowratův konkurent.
Favorité potvrdili svoje umění
A toto je už popis z cíle: "Dvořák dojel na prázdné přední pneumatice. Úchvatný byl finiš Hieronymův, jenž rovnýma kolama vyskočil do cíle."
Celý závod byl hodnocen jako úchvatná podívaná. "Mocnost na kolech" prý konečně zvítězila nad "fiakry a ekypážemi".
"Závod zbraslavský ukázal se podle ohromného zájmu znamenitým magnetem pro zájem nejširších kruhů o automobilism," zhodnotila velikonoční závod Národní politika z 18. dubna 1911 a týdeník Český svět z 21. dubna především vychválil úspěch automobilky Laurin & Klement: "Závod přinesl triumf domu Laurin & Klement, jehož jezdec Hieronymus proletěl trať v rekordním čase 3 minuty a 45 vteřin." Druhý Alexander Kolowrat projel trať za 5 minut a 5 vteřin.
Šlechtic závodníkem
A ještě pár vět k finalistům. Takto Kolowrata představují jeho příbuzní, kteří dnes žijí na zámku v Rychnově nad Kněžnou:
"Alexander Kolowrat (1886-1927) zdědil horkokrevný temperament. Byl jedním z našich nejslavnějších závodníků a opravdový šlechtic moderní doby - vzdělaný, ctižádostivý a přitom skromný svým vystupováním. Než začala jezdit auta, závodil na kole, později přesedlal na motorku. Velmi brzy se domluvil s automobilkou Laurin a Klement. Roku 1907 měl řídit ve Francii jejich sportovní model FCS, který se bohužel zdržel na železnici. Upravil si tedy svůj starý kabriolet typu F. Odmontoval z něho všechny nepotřebné součástky a v závodě zvítězil. A poté už téměř stále vítězil. Po první světové válce se Saša domluvil se svým starým přítelem Ferdinandem Porsche a začal se opět věnovat konstrukci závodního vozidla. Chtěli sestrojit malý přizpůsobivý vůz pro závodní účely. Alexandr Kolowrat stavbu financoval a automobilka L & K na jeho počest pojmenovala nový vůz "Sascha". Saša zemřel v jedenačtyřiceti letech. Jeho osudy jsou vylíčeny v knize Adolfa Branalda Dědeček automobil."
Hieronymus také létal
Vítěz závodu a šéfkonstruktér automobilky Laurin & Klement ing. Otto Hieronymus (1879-1922) byl německé národnosti a pocházel z Kolína nad Rýnem. Ve firmě sice setrval jen tři roky (1908 až 1911), ale dal jí tvář na deset let a prezentoval ji také jako závodní jezdec. Zabil se ve věku 42 let při závodech do vrchu v Ries roku 1922.
Ač veřejnost žije dojmem, že prvním letcem v Čechách byl Jan Kašpar, ve skutečnosti to byl právě Otto Hieronymus, jenž vzlétl v pátek 15. dubna v 5 hodin odpoledne nad chuchelské závodiště a ve vzduchu se udržel 2 minuty a 26 sekund, přičemž nalétal asi dva kilometry. Kvůli tomu, že byl Němec, však český tisk jeho prvenství bojkotoval a slávu "prvního českého letce" získal až o den později inženýr Jan Kašpar. Český inženýr se odlepil od zemského povrchu 16. dubna 1910 a nalétal rovněž dva kilometry ve výši 20 až 25 metrů.
