24. únor 1912: Popravený rozseknutím trupu na půl, zabitý vystřelením z děla či zaživa zazděný. Drastické snímky z Persie (Íránu) přinesl před sto lety časopis Český svět.
Šokující fotoreportáže nepatří jen k dnešní multimediální době, kdy jsou záběry poprav běžně dostupné na internetu. Naši pradědečkové sice neměli televizor ani počítač, populární obrazový časopis Český svět však velice často přinášel kontroverzní fotoreportáže.
Podřezaní jako ovce
V únoru 1912 vyšla v Českém světě série snímků pod názvem Barbarská spravedlnost v Persii. Fotografický dokument ukazoval v přímém přenosu popravy perských vrahů. Na jednom snímku například stojí vykonavatel rozsudku nad mužem zavěšeným za nohy, kterého se kat právě chystá rozpůlit dobře mířenou ranou mačetou do rozkroku. Dobový popisek u fotky zní takto: "Poprava vraha rozseknutím na dva díly."
Na dalším snímku jsou odsouzení podřezáni jako ovce: "Poprava dvou vrahů. Kat drží delikventy prstem za nosní dírky a prořízne jim hrdlo." Jiná fotografie ukazuje škrcení odsouzenců a další snímek zazdívání vraha: "Za živa zazděný, jemuž jsou hlava a nohy ponechány volny. Smrt následuje rychle - sražením se vápna, jimž odsouzený polit."
Drobní lapci sice nebyli v Persii popravováni, nicméně drasticky mučeni, jak ukazuje jiný záběr ze série. "Zlodějům propichují nosní můstky a upevňujíce v nich provazy, vodí je pak po městě," hlásal popisek pod snímkem.
Důvody k otištění fotografií
Proč Český svět snímky vydal, lze dnes těžko odhadovat. Důvodů mohlo být více. Tak předně brutální snímky dost možná zvyšovaly náklad časopisu. Evropa navíc ráda sledovala "barbarství" národů v Asii či Africe, kterým evropští kolonisté právě nutili svoji "civilizaci".
Důvod mohl být i politický. Rakousko-Uhersko zrovna hodlalo do Teheránu vyslat nového vyslance (Hugo II. Logothetti), jenž byl ve Vídni proškolován, aby pomohl slabé perské vládě při zachování neutrality proti snahám Velké Británie a Ruska. A také aby dbal na rakouskouherské zájmy o těžbu ropy na Blízkém východě.
Evropa se těšila na perskou ropu
O Perskou říše čili dnešní Írán byl totiž v Evropě velký zájem. Už od roku 1910 se Rusko společně s Velkou Británií připravovaly na vojenské obsazení země, a obě mocnosti už spolu dokonce podepsaly dohodu o rozdělení říše (sever měl připadnout Rusku, jih Anglii). A denní tisk tehdy neustále hrozil zahájením operací.
"Anglie a Rusko chystají se vtrhnouti do Persie. Nastává eventualita, že Persie má býti rozdělena mezi Rusko a Anglii. Diplomacie musí sledovati události v Persii s velkou pozorností, protože také jiné státy mají tam hospodářské zájmy," napsal český tisk na sklonku října 1910.
Mezitím vypukla v Iránu konstituční revoluce, která byla umlčena v prosinci 1911 právě díky Rusům a Britům. Ruské impérium ovládlo sever Persie s centrem v dnešním Baku, Angličané jih země. Teherán s okolím zůstal loutkovým státem, o který se zajímali další politikové včetně rakouského císaře a českého krále Františka Josefa I.
