Ruské federální televize, patřící k hlavním oporám režimu Vladimira Putina, porušily mlčení o protivládních protestech. Stanice NTV v hlavní zpravodajské relaci ukázala davy moskevských demonstrantů a nechala zaznít požadavky na nové, svobodné volby.
Televize REN odvysílala podrobnou reportáž o volebních podvodech a falšování výsledků, které ústřední volební komise dosud odmítala vůbec připustit, důkazy prý byly předem natočeny.
"Skutečně přišly desítky tisíc lidí," uvedla NTV k záběrům přeplněného místa demonstrace i přilehlých nábřeží. "Přišli zcela rozdílní lidé, různého věku a profesí, odlišných politických názorů. Hovořili jsme s burzovním hráčem i prodavačkami, studentem, penzionovaným policistou. Mnozí ani neměli nějaké politické přesvědčení, ale museli přijít, protože cítili, že výsledky voleb nejsou v pořádku," podotkl autor reportáže, než předal slovo demonstrantům.
"Volby nebyly poctivé, je třeba je zrušit," prohlásil jeden. "Už toho bylo dost! Jak dlouho lze podvádět, považovat lidi za dobytek?" dodal druhý.
"Byl to spíše občanský protest než demonstrace jakékoli politické strany," konstatovala NTV a závěrem dodala, že "čestné volby jsou nejlepší lék proti jakékoliv revoluci".
Už dopoledne se v médiích objevily zprávy, že moderátor hlavních zpráv NTV prý hrozil, že nepřijde do práce, pokud ho nenechají udělat normální reportáž z demonstrací. Vedení stanice však spory popřelo.
Demonstrace ukázala i státní televize Rossija. Hlas samým demonstrantům nedala, připustila však, že "už dávno nebylo", aby v Moskvě proti volbám demonstrovalo 20 tisíc až 25 tisíc lidí.
Sešli se prý nejrůznější lidé, studenti i "divní týpci", nacionalisté, anarchisté, monarchisté, přívrženci radikální i parlamentní opozice. Policie si však vedla korektně a nezatýkala ani bolševiky Eduarda Limonova, který na mikrofon reportéra označil povolenou demonstraci za "velkou lež". Nechala také zaznít představitele úřadů, podle nichž "civilizované mítinky" svědčí o rozvoji společnosti, je však "špatné, že si tolik lidí přeje vyjádřit svůj názor pouliční demonstrací". Podle televize se demonstrovalo "za demokratizaci politického systému a demisi předsedy ústřední volební komise", požadavky na demisi premiéra a prezidenta nezmínila. "Mítink se stal vážnou lekcí pro všechny ve smyslu, že vyjádřit nespokojenost lze i na místě stanoveném úřady," uzavřela Rossija.
Televize s omezeným dosahem
O protestech, které propukly v Moskvě hned po ohlášení předběžných výsledků s dalším vítězstvím Putinovy strany Jednotné Rusko, se až dosud odvážila informovat jen televize Dožď, jejíž dosah je však značně omezen. Úřad dohlížející na dění v ruském éteru si prý od stanice už vyžádal záznamy vysílání z demonstrací, což novináři přijali jako předzvěst příštích potíží pro stanici.
Drtivá většina Rusů stále čerpá povědomí o dění v zemi z obrazovek federálních televizí, jejichž věrohodnost však podle nezávislých komentátorů silně utrpěla. Rostoucí vlna protestů svědčí i o rostoucí roli internetu; účast na demonstracích se domlouvala hlavně přes sociální sítě.
Změna v informování o protestech následovala poté, co ve čtvrtek premiér Vladimir Putin v Moskvě a zakrátko i prezident Dmitrij Medveděv v Praze připustili, že i nespokojení občané mají právo vyjádřit svůj názor. Putin současně zdůraznil, že nepřipustí prozápadní revoluci, jaká se v nedávné minulosti odehrála například na Ukrajině.
"Nesystémová" opozice se uplatnění práva na demonstrace většinou marně domáhá; v Moskvě jí úřady už roky odmítají povolit akce v centru města, kde smějí manifestovat jen prokremelské spolky a opoziční demonstrace policie zpravidla rozhání. První dva dny povolebních protestů v metropoli si vyžádaly téměř tisícovku zatčených.
Podle konečných výsledků voleb má Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře parlamentu, 238 křesel ze 450. Komunisti mají 92 poslanců, menší levicová strana Spravedlivé Rusko 64 a nacionalisté Vladimira Žirinovského z Liberálnědemokratické strany 56 zákonodárců. Stejné čtyři strany tvořily i předchozí dumu. "Nesystémová" opozice opět nebyla k volbám vůbec připuštěna.
