Vzájemné transfuze krve mezi geniálními lidmi či oplodňování Afričanek šimpanzím spermatem. I takové metody používali sovětští vědci při pokusech o vytvoření nového nadčlověka. Unikátní německo-ruský dokument Sovětský svaz – laboratoř člověka zítřka, který popisuje jednotlivé eugenické experimenty v Sovětském svazu, uvede Česká televize.
Teorie o vyvolené rase a zrodu "lepšího člověka" nefascinovaly jen Adolfa Hitlera, ale dávno před druhou světovou válkou byly velmi populární i v Sovětském svazu. Po bolševickém převratu v roce 1917 začali mnozí vědci s pokusy, jejichž pomocí chtěli zušlechtit lidskou populaci a vytvořit "sovětského nadčlověka".
Dokument nás zavede například do laboratoře Nikolaje Kolcova, jednoho z průkopníků eugeniky v SSSR. Kolcov byl přesvědčen, že genetika by měla hrát významnou roli při výběru životního partnera, a důkladně studoval rodokmeny slavných osobností, především vědců a spisovatelů, a snažil se z nich vyčíst klíč, podle kterého by sestavil manželské páry. Ty pak měly počít geniální jedince.
Ve stopách Darwina
Za zrodem takzvaného sociálního inženýrství stál Darwin, který ve své knize O původu člověka prohlásil, že pokud nebudou velké pokroky v medicíně vyváženy promyšlenou kontrolou populace, naruší to přírodní výběr a neschopní budou mít stejné šance na přežití jako ti silní. Darwinovou teorií se inspiroval profesor Ilja Ivanov, který se snažil najít spojovací článek mezi člověkem a opicí a vypravil se proto až do Afriky. Tam se snažil oplodňovat domorodé ženy šimpanzím spermatem. Jeho pokus o vytvoření hybridů mezi opicí a člověkem však totálně selhal.
V dokumentárním filmu se diváci seznámí i s pokusy lékaře a revolucionáře Alexandra Bogdanova, který propagoval vzájemnou výměnu krve mezi geniálními jedinci. Bogdanovovy experimenty nejprve znepokojily sovětskou tajnou policii, ale později se nechala přesvědčit a lékař mohl s transfuzí experimentovat dál. Nakonec se stal obětí vlastních pokusů. Vyměňoval si krev s jedním ze svých studentů tak dlouho, až sám zemřel. Těžce nemocný student šílené pokusy přežil a dožil se vysokého věku.
Nejúspěšnějším sovětským vědcem se na tomto poli nakonec stal I. P. Pavlov, který však léta bojoval s nepřízní režimu. Laureát Nobelovy ceny z roku 1904 se na rozdíl od mnoha svých kolegů nepouštěl do podivných experimentů a po proslulých pokusech s laboratorními psy naopak varoval, že násilí vyvolané v sovětské společnosti vyvolá jen podmíněný reflex otrocké otupělosti.
Zajímavý dokument Sovětský svaz – laboratoř člověka zítřka uvede ČT2 v pátek 14. října od 21.00.
