Strohá mluva, stánky s pivem a klobásami, neforemné kožené bundy - zkrátka zhuštěná podstata všeho německého. Takový byl celých 37 let svět vyšetřovatelů z kriminálního seriálu Místo činu.
V neděli do něj v hlavním vysílacím časem na stanici ARD vstoupil nový hrdina: komisař Cenk Batu, příslušník turecké menšiny. Producenti jeho obsazením zaskočili nejednoho fanouška, napsal britský deník Guardian.
„Konečně vidíme zástupce tureckého etnika v seriálu Místo činu v jiné roli, než je kriminální živel nebo dealer drog," kvitoval obsazení krajana Cinar Safter z Turecké unie v Berlíně.
Přestože turecká menšinou v Německu čítá více než 2,5 milionu lidí, na televizních obrazovkách je opomíjená.
Sabine Schifferová z Institutu pro odpovědnost médií říká, že by se menšiny měly ve vysílání objevovat častěji. Poukazuje hlavně na fakt, že příslušníci minorit bývají jen výjimečně moderátory. Televize podle ní ukazuje Německo blonďatější, než ve skutečnosti je.
Symbolický význam
Herec Mehmet Kurtulus, který nového detektiva v Místě činu ztvárnil, vyzdvihuje symbolickou hodnotu své role. Domnívá se, že má přesah do širší společenské i politické sféry.
Kurtulus přišel s rodiči do Německa, když mu byly dva roky. Sám sebe vnímá jako příslušníka generace, která je mostem mezi Němci a Turky.
Role detektiva Batu je podle Kurtuluse realistická. Turecky mluví jen stěží a nemá prakticky žádný kontakt s tureckou komunitou v Německu, jen se svou rodinou.
„Třetí generace Turků je ztracenou generací," domnívá se herec. Odkazuje tak na vnuky Turků, kteří přišli do Německa za prací po druhé světové válce.
„Nemluví ani turecky, ani německy a necítí se ani Turky, ani Němci," dodává herec Mehmet Kurtulus.
Seriál Místo činu se na německé televizní stanici ARD objevil 29. listopadu 1970. Zřejmě nejslavnější byl v osmdesátých letech: tehdy vyšetřování vedl komisař Horst Schimanski. Jeho představitel Götz Georg je dodnes populární i v Česku.
Foto: ARD
