Čeští miliardáři Karel Komárek a Jiří Šmejc, kteří v tuzemsku ovládají Sazku a v Řecku loterii OPAP, se dohodli s rakouským hazardním obrem Novomatic na vytvoření společného podniku. Získají nadpoloviční podíl ve společnosti Casinos Austria, jednoho z největších provozovatelů hazardu na světě.
Dvojice českých podnikatelů pokořila další metu - tentokrát na poli hazardu. Karel Komárek, podle časopisu TÝDEN třetí nejbohatší Čech, spolu s Jiřím Šmejcem, který má 18. příčku, se postarali o největší českou investici v Rakousku. Zároveň se stanou největšími provozovateli loterií v Evropě.
Co znamená 51 procent v Casinos Austria v praxi? Komárek, Šmejc a majitel Novomatiku, druhý nejbohatší Rakušan Johann Graf, budou ovládat nejen skoro všechna kasina v Rakousku, ale hlavně budou mít pod kontrolou společnost Österreichische Lotterien, která jako jediná může v zemi legálně provozovat loterie. A o to Čechům šlo nejvíc.
Jen pro představu, tuzemská Sazka má obrat skoro 10 miliard korun - Casions Austria desetkrát tolik. Z 90 procent se na tom podílejí loterie. Na druhou stranu kasina sice firmě tolik nenesou, ale dodávají jí lesk a loví boháče po celém světě. V Rakousku má takových podniků tucet, zčásti v bývalých šlechtických palácích, další třicítku provozuje v zahraničí - třeba v Karlových Varech nebo na obřích kasinových lodích převážně u pobřeží Floridy. V bermudách a žabkách vás tam rozhodně nepustí.
Loterijní otesánek
Čeští miliardáři se ale nehodlají spokojit s polovičním podílem a chtějí z rakouského obra dál ukusovat - nejlépe ho spolknout celého. "Pokud to bude možné, chceme přikupovat, především od dalších menších akcionářů," uvedl Štěpán Dlouhý, který má v Komárkově firmě KKCG na starosti nákup loterijních firem. Jedním z "menších" akcionářů v Casinos Austria je stát, který drží asi třetinový podíl.
Komárek se Šmejcem už jednoho hazardního Goliáše pozřeli - prostřednictvím společného podniku Sazka Group ovládají řeckou loterijní společnost OPAP s ročními tržbami přes 110 miliard korun. Ta je jednou z nejziskovějších firem v zemi. Kromě toho, že má monopol na sportovní sázky do roku 2020 a loterie do roku 2030, získala loni jedinou licenci na dostihové sázení.
Zdá se, že platí přímá úměra - čím víc je země zadlužená, tím víc peněz její občané nacpou do hazardu. Teď ale chce řecká vláda gamblerům i miliardářům radost z hraní trochu pokazit. Naplánovala totiž regulaci videoloterijních terminálů, kvůli které OPAP může přijít o víc než miliardu eur, tedy asi 27 miliard korun. Šmejc se proto loni v listopadu nechal slyšet, že firma kvůli tomu zváží mezinárodní arbitráž.
Tyto drobné nepříjemnosti ale podnikatelské duo neodradí od dalších hazardních obchodů. Značku Sazka plánují rozšířit když ne po světě, tak aspoň na starém kontinentu. "Chceme být u všeho, co se v Evropě v této oblasti bude dít. Většina loterií je státních a myslíme, že na příkladech Sazky nebo OPAP je krásně vidět, že privátní vlastník může výrazně zvýšit výkonnost loterijní firmy, což ve výsledku přinese více peněz státu skrze vyšší výběr daní," říká Dlouhý.
Kámoši jak hrom
O tom, že má hazard budoucnost, svědčí i fakt, že se kvůli němu uzavírají nová nečekaná přátelství. Jiří Šmejc se původně "kamarádil" s Petrem Kellnerem a byl jeho společníkem v PPF, před pár lety se ale vydal šířit český hazard do Evropy. Nakonec nalezl společnou řeč čísel právě s Komárkem.
Karel Komárek zase původně s Petrem Kellnerem bojoval o Sazku poté, co v roce 2011 skončila v konkurzu. V listopadu téhož roku se ale oba rivalové spojili a každý v tuzemské loterijní firmě získal půlku. Zhruba o rok později se dohodli, že Komárkova KKCG ovládne Sazku úplně a PPF vyplatí.
Se Šmejcem a Komárkem dělá obchody i další miliardář, senátor Ivo Valenta. Byl to právě on, kdo dodal OPAP videoloterijní terminály za stovky milionů korun. Valenta je totiž v Česku hlavním "bednobaronem".
Ze 140 miliard korun, které se tu v hazardu ročně protočí, si nejvíc urvou provozovatelé výherních automatů - ročně to dělá skoro 60 miliard. Slovo výherní je ale v tomto případě škodolibý eufemismus - podle čísel ministerstva financí hráči nezískají zpět ani desetinu z toho, co do "jednorukých banditů" naházejí.
Miliardy značky SYNOvé a OTec
Valentova skupina Synot v Česku díky automatům vybere od gamblerů dokonce víc než Sazka - předloni utržila 12 miliard korun. A vydělává čím dál víc. Zatímco dřív bylo možné do automatů ze zákona vhodit na jednu hru maximálně pět korun, Valentova továrna na sny se před deseti lety postarala o rozšíření videoloterijních terminálů, kde jsou vklady prakticky neomezené.
"Já nemůžu za to, že lidé chtějí hrát, nikdo je k tomu nenutí," říká Ivo Valenta v rozhovoru pro Faktor S.
Synot založil před čtvrtstoletím spolu se svým otcem a bratrem jako rodinnou firmu - název vznikl zkrácením slov SYNové a OTec. Dnes skupinu ovládá jako předseda představenstva přes dvě kyperské společnosti. Přes ně také v současné době vymáhá na státu miliardu korun v mezinárodní arbitráži.
Ministerstvo financí totiž začalo rušit povolení právě na supervýdělečné videoloterijní terminály - ačkoli licence na jejich provozování ještě nevypršela. A Valenta chce údajný ušlý zisk zpět. "Pokud stát udělil licenci a povolení na provozování videoterminálů na deset let, měl by to dodržet. A když to nedodržel, měl by zaplatit," hřímá miliardář.
Předloni na podzim se stal Valenta senátorem. Vytrvale bojuje proti každé legislativě týkající se hazardu - naposledy vystoupil v Senátu s kritikou vyššího zdanění automatů. Jak je vidět, se státem to nemají miliardáři jednoduché ani v Česku.
Valenta ale nezahálí a čile vyváží hazard do světa. Za poslední rok a půl například Synot vybavil herní technikou luxusní kasino ve Vietnamu, vstoupil do mladého australského výrobce herních zařízení Atlas Gaming, získal akreditaci pro výrobce elektronických herních zařízení v Macau a otevřel on-line kasino v Lotyšsku. Celkem už Synot působí ve víc než dvacítce zemí.
Jen to tam nasázejte
Největší částky po automatech utratí Češi na kurzových sázkách - jen předloni to bylo 35 miliard korun. Táhne hlavně fotbal, hokej, ale také SuperStar nebo politika.
Kurzovým sázkám v tuzemsku vévodí berounská firma Tipsport, která má skoro tisícovku poboček. Podnik založilo v Berouně několik společníků v roce 1991 - ve stejném roce, kdy vznikl Synot. Na rozdíl od Valenty Tipsport dosud sídlo do daňového ráje nepřevedl.
Jedním ze společníků a mozkem podniku je Vratislav Randa, který v současné době figuruje v další desítce firem. Kromě toho se také angažuje v politice. Na berounském magistrátu sedí v zastupitelstvu i ve finančním výboru města.
Od roku 2009, kdy tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek povolil sázení na internetu, se ale na český trh natlačily zahraniční online sázkové firmy. Těm původně tuzemským, včetně Synotu a Tipsportu, tak přibyla nevítaná konkurence. Hazardní obři, kteří vždy bojovali proti téměř každé regulaci, najednou začali lobbovat, aby stát zasáhl. Nejvíc jim vadí, že cizinci tu nemusí platit daně.
"Slušným českým firmám se daň zvyšuje, zahraniční nelicencované společnosti i příští rok na dani nezaplatí v Česku ani korunu," poukazuje Petr Šrain ze společnosti Fortuna, která je v tuzemském sázení dvojkou. Byla to přitom ona a její matka Penta, kdo za povolení online sázení původně bojovaly.
I za Pentou stojí vlivní bossové - miliardáři Marek Dospiva a Jaroslav Haščák. Ačkoli jejich největší investice směřují v posledních letech do projektů ve zdravotnictví nebo realitách, z hazardu mají miliardové tržby. Fortuně se daří hlavně v číselných hrách a prodeji losů. I Dospiva s Haščákem se snaží na tomto poli prorazit v zahraničí. Po Slovensku a Polsku loni vstoupila jejich značka Fortuna na rumunský trh.
A zase ten stát
Na tom, že se snaží tuzemští vládci hazardu prorazit v zahraničí, má dlouhodobě svůj podíl i stát. Respektive jeho snaha vyždímat z nich co nejvíc (nejen) pro státní pokladnu.
Současný ministr financí Andrej Babiš hazardním firmám například od začátku letošního roku zvedl daně. Loteriím, kurzovým sázkám nebo sázkovým hrám v kasinu se zvýšila sazba o tři procenta na 23 procent, automatům o osm procent na 28 procent.
A aby toho nebylo málo, v tažení proti hráčskému byznysu přitvrzují i obce, které svými vyhláškami zakazují stovky heren a kasin ročně. To zaseklo podstatnou část zejména Valentova byznysu v Praze, kde magistrát nechal zavřít asi dvě stovky provozoven.
Navíc má od příštího roku začít platit nový zákon o hazardních hrách. V průběhu března ho ale ještě čeká poslední schválení poslanci. Na technické hry má podle vládního návrhu platit sazba 35 procent a současně minimální daň z provozu technického zařízení, která nahradí dosavadní pevnou část odvodu. To se nebude líbit hlavně Ivovi Valentovi. Pro hrací přístroje se kromě toho zavádí minimální daň 9200 korun za čtvrtletí a přístroj. Pro loterie a binga se navrhuje 30procentní sazba, což zase neocení Karel Komárek s Jiřím Šmejcem. Nejlíp z toho vyjdou kurzové sázky od 100 tisíc korun, které se budou danit 25 procenty.
Přes prsty by měli dostat ale i samotní hráči. A to hlavně ti, co jsou zvyklí naházet do automatů nebo prosázet i poslední dávky od sociálky. I pro ně je tu ale řešení - roztočit to v rakouských kasinech. Musí ale přijít nejlépe ve fraku.
