Už za dva roky chce miliardář Elon Musk letět k rudé planetě a do deseti let ji osidlovat. Chystá na to tisíc vesmírných lodí.
Obrovská raketa vynese na oběžnou dráhu loď se stočlennou posádkou, pak se vrátí k Zemi pro vesmírnou megacisternu, která na orbitě přečerpá palivo do vesmírné lodi. Ta pak odstartuje na devadesátidenní cestu k Marsu. Svědky této převratné události budeme už v roce 2025, tedy pokud vše půjde podle sebevědomého plánu ambiciózního superboháče Elona Muska, zakladatele firem Tesla a SpaceX.
"Historie se rozdělí do dvou směrů. Jednou možností je, že zůstaneme na Zemi a nakonec kvůli něčemu vyhyneme. Alternativou je stát se vesmírnou civilizací, která osídlí více planet - doufám, že budete souhlasit s tím, že to je ta správná cesta," prohlásil Musk.
Jedním výletem na Mars samozřejmě všechno nekončí. Musk tam plánuje létat prakticky každých 26 měsíců, kdy jsou planety v poloze, jež cestu umožňuje. Tímto tempem chce začít už za dva roky s misí Red Dragon, která otestuje přistávání "dračího" modulu na Marsu a technologie pro budoucí vesmírnou loď. Těch má být později až tisícovka a kromě vytvoření vesmírné dálnice mezi rudou a modrou planetou by mohly pomoci osidlovat i měsíc Enceladus u Saturnu či Europu u Jupiteru.
Kouzlo byznysu
Zní to všechno jako nesplnitelné vize excentrického miliardáře. Americká vesmírná agentura NASA chtěla dostat astronauta na Mars do roku 1984 a zatím se jí to podařilo jen s Mattem Damonem ve filmu Marťan. Jenže zatímco NASA je obrovský kolos zpomalený závislostí na státním rozpočtu a byrokracií dvacátého století, Musk patří k nezastavitelným podnikatelům nového tisíciletí. SpaceX vybudoval z nuly za čtrnáct let a teď už vozí náklad k vesmírné stanici ISS.
Musk v tom rozhodně není sám. Francouzská společnost Arianespace vozí náklad do vesmíru přes třicet let. Britský miliardář Richard Branson rozvíjí svou vesmírnou turistiku pod značkou Virgin Galactic od roku 2004 a spoluzakladatel Microsoftu Paul Allen buduje už pět let Stratolaunch Systems, který má k orbitě létat největším letadlem světa.
Asi nejvýznamnějším konkurentem Muskovy SpaceX je ale Blue Origin zakladatele Amazonu Jeffa Bezose. Ten v polovině září představil plány na devadesátimetrovou raketu New Glenn, jež bude přímo konkurovat sedmdesátimetrové raketě Falcon Heavy vyvíjené Muskem, předstupni pro obry k misi na Mars. Obě se budou schopny vrátit na Zemi, což značně sníží náklady pro kosmické výlety.
Hlavně levně
Právě nové používání vesmírných plavidel by mohlo meziplanetární dopravní systém (ITS) plánovaný firmou SpaceX vůbec umožnit. S dnešními technologiemi na jedno použití by jednosměrná cesta člověka k Marsu vyšla na 10 miliard dolarů (240 miliard korun). Musk chce náklady na cestu a osobu stáhnout zhruba ke 200 až 100 tisícům dolarů. Třeba tím, že nosná raketa pro cesty k orbitě (za 230 milionů dolarů) zvládne tisíc startů. Vesmírná cisterna (za 130 milionů) jich zvládne sto a samotné plavidlo k Marsu (za 200 milionů) se bude moci použít dvanáctkrát.
Vizionářský miliardář tak výdaje na celou misi k Marsu odhaduje na 10 miliard dolarů. I když sám říká, že vlastní majetek (odhaduje se na 8,5 miliardy dolarů) buduje od začátku právě kvůli tomu, aby pomohl uskutečnit vizi víceplanetární civilizace, nehodlá to platit sám. Kromě výdělků SpaceX přispějí podle něj i organizace jako NASA (už misi Red Dragon za 350 milionů vypomůže desetinou částky), výzkumná centra či státy zajímající se o průzkum a kolonizaci Marsu. Samotná kolonie by pak mohla čítat i milion lidí, kteří se postarají například o produkci paliva pro zpáteční cesty.
Nechci umřít
I když je vidět, že Musk to má promyšlené, není jeho plán dopracován do všech detailů. Sice už testuje motory Raptor pro novou vesmírnou loď, ta však doposud ani nemá jméno, ač by jí sám rád říkal Srdce ze zlata podle kosmického plavidla ze sci-fi Stopařův průvodce po Galaxii. Maluje si, že v ní bude kino či restaurace, jenže úplně dořešené nemá ještě třeba odstínění proti radiaci.
"Bude to zábava, cestu si užijí," může tak Musk říkat na jednu stranu, ale zároveň dodávat, že on prvním člověkem na Marsu nebude. "Pravděpodobnost úmrtí je při první misi opravdu hodně vysoká a já bych rád viděl své děti vyrůst," prohlásil 45letý otec pěti synů.
Přesto se najdou lidé, kteří by do toho šli. "Je to krok, jejž lidstvo musí udělat bez ohledu na osobní riziko. Vidět Mars by byl nejúžasnější úspěch života, jak bych takové příležitosti mohl říci ne?" prohlásil jeden 59letý britský IT manažer v anketě deníku The Guardian.
Ne tak zhurta
Musk pravděpodobně nebude mít problém stáhnout náklady na vesmírné cesty. To se mu už ostatně daří. I tak ale bude mít problém dodržet ambiciózní termíny kvůli mnoha technologiím, které je třeba vyvinout pro kolonii i budoucí lidské mimozemšťany.
"Osídlit Mars je technicky možné, ale pořád je otázka, jestli je to žádoucí," uvedl Pascal Lee, šéf výzkumné organizace Mars Institute. Zatímco podle Muska není třeba radiace na Marsu "až tak velký problém", podle expertů by značně zkrátila život kolonistů. Na planetě narozené děti by navíc kvůli slabším kostem a svalům nepřežily návrat na Zemi.
Vedle toho stojí i řada etických a právních nejistot. Spojeny jsou mimo jiné s plánem Muska vytvořit jadernými výbuchy na pólech rudé planety "umělá slunce", která by spustila pro kolonisty přínosné klimatické změny. To by podle aktuálních dohod - jako je Kosmická smlouva z roku 1967 - neprošlo. Aktivity ve vesmíru nesmějí kosmická tělesa ohrožovat "škodlivou kontaminací" (a tou je svým způsobem už i přítomnost lidí). Navíc za jakoukoli činnost firmy ve vesmíru zodpovídá její domovský stát. SpaceX tak musí od USA dostat ještě spoustu povolení, což nebude jednoduché. "Aktuálně neexistuje žádná právní úprava pro aktivity na oběžné dráze a za ní," upozorňuje Joanne Gabrynowiczová, ředitelka Mezinárodního institutu pro vesmírné právo.
I když se Muskova mise na Mars vzhledem k tomu všemu ukazuje jako opravdu hodně ambiciózní, má na své straně i zajímavé fanoušky včetně samotné NASA. "Tleskáme všem, kdo chtějí udělat další velký skok a pokročit v cestě na Mars," uvedla agentura.
