Pátečník Jaromíra Slomka
Dva rodné domy TGM
13.03.2015 06:30
"TADY SE NARODIL/ A VYRŮSTAL/ NÁŠ PRVNÍ PRESIDENT/ T. G. MASARYK," píše se na jednom domě v Hodoníně. Nad Masarykovou bustou tam navíc připomínají, že "PRAVDA VÍTĚZÍ". "V TOMTO DOME/ SA 7. MARCA 1850 NARODIL/ TOMÁŠ GARRIGUE/ MASARYK/ NÁŠ PRVÝ PREZIDENT/ OSLOBODITEĽ// MATRIKOVANÝ/ BOL V HODONÍNE," píše se na jedné budově ve slovenských Kopčanech. Tu máš, čerte, kropáč!
Knížka Slováka Jozefa Michaláče T. G. Masaryk a kopčianska legenda (s podtitulem Kde sa v skutočnosti narodil náš prvý prezident?) vyšla letos po osmi letech už podruhé, opět péčí bratislavského nakladatelství NESTOR; jde o vydání doplněné. Opatrně se v ní zpochybňuje Hodonín jako tradičně uváděné místo Masarykova narození a jaksi zkusmo se nadhazuje otázka Kopčan, odkud pocházel Masarykův otec. Mimochodem, Čapkovy Hovory s TGM nezačínají očekávatelnými slovy "Narodil jsem se v Hodoníně", nýbrž "Mé nejstarší vzpomínky... To jsou jen takové nesouvislé obrazy. Jednou - to mi byly asi tři roky - viděl jsem v Hodoníně splašeného koně; hnal se po ulici, všechno se rozutíkalo, jen nějaké dítě mu upadlo pod nohy; ale kůň je přeskočil a dítěti se nic nestalo; to mně tak utkvělo v hlavě." A po dvou větách: "Můj domov, to byl ten kraj kolem Hodonína..." Jaká je tedy pravda? A vítězí?
Jozef Michaláč, mimochodem rodák a lokální patriot kopčanský, netvrdí rezolutně, že Masaryk přišel na svět v Kopčanech, tedy na Slovensku. Však také v názvu své studie užil slova "legenda" a podtitul postavil jako otázku. Nemá ostatně žádné nezvratné důkazy, jen všelijaké tradované historky a narážky. Například slovenský politik Vavro Šrobár, jenž znal Masaryka už z dob svých pražských studií v 90. letech, napsal v roce 1919 do slovenského tisku k prezidentovým 69. narozeninám (prvním v prezidentské funkci): "Vyšiel z prostej slovenskej dedinky do šíreho sveta, zasahoval do dejín a osudov národov temer všetkých dielov sveta..." Prostou slovenskou dědinkou, soudí Michaláč, mínil Šrobár spíše Kopčany než Hodonín. Nezapomínejme však, že v době Masarykova narození měly Kopčany asi 1700 obyvatel a Hodonín ani ne dvakrát tolik. Dnes mají Kopčany asi 2500 obyvatel, Hodonín přes 25 000.
"Šrobár bol Masarykovým obdivovateľom a verným stúpencom po celý svoj život," ujišťuje nás autor. Buďme přesní. Když osmdesátiletý MUDr. Šrobár přijal 25. února 1948 místo v doplněné Gottwaldově vládě jako ministr pro sjednocení zákonů (ve funkci setrval až do smrti 6. prosince 1950), věrnost odkazu TGM tím moc nedemonstroval, naopak, na konci života své dobré jméno nenapravitelně zdiskreditoval. Ale zpátky k Masarykovi. V reakci na jeho smrt prý Šrobár napsal (kde, to nám autor neprozradil), že "slovenský národ v ňom stráca syna, bol náš po krvi i rodnej domovine". Důkaz pro Kopčany? Velmi chatrný.
Podobně další. Karel Plicka otiskl 7. března 1937, tedy ještě za Masarykova života, článek Tomáš Masaryk v Kopčanech. V něm cituje, co mu řekla jistá Mária Pindová: "Múj tatíček dicky mňe vyprávjali v jejich starobje, mňe a mojim ďetom: Ďeti moje, to vám kladu na srce: enem si to nedajte od sebja odebrat, keby nekdo rekél, že pán prezident néni rodák z Kopčan. On je narodený v tej chalupe pri Rešici (to je tá voda, co teče odkácik z vrchú) a né v Hodoníňe, jak ríkajú Moravci. Narodil sa v tej chalupe, kde bývá fčil Maťej Masárik, on bývá na zaďe, ale pan prezident sa narodil v prední izbje."
A co ještě? Třeba spisek Rudolfa Šoupala T. G. Masaryk a jeho rodný kraj (1933): "Dne 29. července přijal mne pan president (...) v Bystřičce na Slovensku. V rozhovoru přišla řeč také na Hodonín. ,Na Hodonín mám málo vzpomínek,' pravil pan prezident. ,Všichni říkají, že jsem se narodil v domku, kde teď stojí škola. Ale když o tom se mnou můj otec hovoříval, tvrdil, že tam to nebylo. Snad jsem se narodil jinde: když se jde od náměstí, tak asi třetí nebo čtvrtý dům to byl nad ,apotékou'." Šoupal prý napověděl, že to tedy mohl být tzv. Krejsův dům. "Pan president se usmál a prohodil žertovně: ,No, ono je to jedno, však to budou mít napsáno v matrice, kde to bylo.'"
Co tedy s tou "kopčanskou legendou"? Asi nic. Můžeme nakonec věřit, že Masaryk (Michaláč, opakovaně padaje do pravopisné pastičky, píše Garrigue i Garrique) se narodil na dvou místech. Proč ne, Komenský dokonce na třech.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.