Editorial
Federální Evropa, nebo národní státy? Rozhodnout musejí voliči, ne Brusel

Vážení a milí čtenáři!

Evropská unie se zmítá v krizi, jejíž konec se jeví v nedohlednu. Každý den se vynořují pochybnosti, předpovědi o tom, který stát zkrachuje a kolik budeme muset všichni zaplatit, abychom zachránili jednotnou měnu. Stejně tak se objevují komentáře jak hájící, tak kritizující současný postup zemí EU.

TÝDEN proto oslovil prezidenta Václava Klause se žádostí, ať predikuje budoucí vývoj. Text si můžete přečíst na stranách 16 až 18.

Václav Klaus, který je dlouhodobým kritikem současného postupu úředníků v EU, v něm nejen opakuje to, co tvrdil vždy, tedy že stát se nemá snažit deformovat trh násilím, ale naopak ho nechat, ať si poradí. Také však upozorňuje na jednu dosud nepříliš zveřejňovanou skutečnost. Právě nyní je rozhodující čas pro to, co bude. Protože vždycky v historii se ta nejzávažnější rozhodnutí učinila pod tlakem a pod rouškou úmyslu pomoci něčemu zcela jinému než tomu, o čem se skutečně rozhoduje.

Klaus de facto říká, že nyní je v běhu plán konce. Plán konce jednotlivých evropských států, jehož výsledkem může být Evropa sjednocená nejen měnou, ale i vládou, rozpočtem, institucemi. Až potud je nutné s Klausem souhlasit. Právě nyní se skutečně rozhoduje o tom, zda bude Evropa jedním útvarem, nebo zůstanou státy jako dosud a budou sdílet jen určité věci, jako jsou volné hranice, pohyb zboží, pracovní síly a další...

Otázkou je, zda může existovat jedna měna bez jedné fiskální politiky. Podle mého ne. Evropa se nyní musí rozhodnout mezi dvěma zcela odlišnými cestami: buď jednotlivé státy, které budou úzce spolupracovat. Ale pak je potřeba nechat Řecko padnout, zrušit jednotnou měnu. Nebo druhá cesta: zavést všude euro, státy sjednotit pod jednu vládu a nastolit jednotná pravidla sociální, daňová a další. Tedy vytvořit jakési Spojené státy evropské. Osobně bych na rozdíl od pana prezidenta volil sjednocování. Ale souhlasím s tím, že o tom, jakou cestu si státy zvolí, by měli rozhodnout jejich obyvatelé v demokratických volbách. A ne nikým nevolení a nikomu se nezodpovídající úředníci v Bruselu. I demokracie je totiž v podstatě trh. A ten by si měl poradit sám, bez příkazů z kanceláře. 

Hezký týden!