EU: Povinné úsporné kohoutky!

Evropská unie chystá další směrnice, které nás přinutí žít úsporněji. Zavedla šetřivé žárovky, ty klasické končí. Experti vybírají další okruhy elektrospotřebičů, které budou muset sežrat méně proudu. A EU (podle TV Nova) jede dál, připravuje změny, jež budou bránit plýtvání vodou.

Postupně zmizí staré sprchy, které vás masírovaly proudem vody jak vodopád Niagara, a kohoutky, z nichž to crčí jak z prasklého potrubí. Běžnou sprchovou hlavicí proteče 12 litrů vody za minutu, šetřivými 6 litrů. U ekobaterií se mluví o úspoře 50 až 80 procent. Nové eu-kroky nás mají dostihnout během tří let.

To zas bude řevu. Proč nám mají nějací úředníci diktovat, jestli máme šetřit nebo ne? Proud i vodu si přece zaplatíme! Pan prezident, a člověk to chápe, bude kroutit hlavou nad novými direktivami a bude mluvit o omezení svobody. Dodejme, že svobody plýtvat.

Faktem je, že při sprchování dobrá polovina vody letí mimo. Každý to ví. Stejně, když si třeba čistíte zuby. Kolik lidí si pustí malý proud? Na to přece „není čas". Moderní Evropan má dojem, že když voda crčí naplno, i on žije naplno. Celý systém, v němž se pohybujeme, je nastaven na plýtvání. Jako by se výrobci domluvili, že musíme spotřebovat co nejvíc. Změnit tento spotřební trend bude práce na léta. A je obdivuhodné, že to EU začala dělat. Protože my to už neumíme, ztratili jsme schopnosti našich babiček.

Vnutit šetření se ovšem zdá pochybné. Zatímco vnutit plýtvání nám přijde úplně normální. Přitom je to podobné, jako by člověk šel na nákup, nabral si zboží za pět se a měl takový typ kreditní karty, která by obchodu nasypala rovnou tisíc, prostě by přetékala stejně jako ta sprcha. (Ve skutečnosti to tak je, zboží běžně, aniž to tušíme, přeplácíme, stejně jako jsme nuceni přeplácet „služby" bank.) Když nám někdo sáhne přímo na peníze, máme pocit, že jsme okradeni. Když se sprchujeme marnotratnou sprchou, většina vody nás míjí a stéká do kanálu, máme to „rádi".

S vodou ale mají Češi ještě jiný problém. Těžce se s ní u nás plýtvalo. Po revoluci zdražila, začali jsme šetřit, ale voda o to víc zdražovala! Podobné je to s elektrickým proudem: platíme všechny úniky, každou krádež, je to uzákoněno. ČEZ netrpí, my vše zaplatíme.

Pak není divu, že mají Češi k šetření velmi ambivalentní vztah. Možná by měla EU zavést další direktivu: kdo šetří, nemá platit víc.

Ilustrační foto: Tomáš Novák