Není blondýna jako blondýna

Jiří Paroubek láká do popředí ústecké kandidátky ČSSD Kateřinu Brožovou. Na atraktivních blondýnkách (AB) šéf socialistů, zdá se, ujíždí čím dál víc.

Ve stejné době, kdy se pokouší ze seriálové herečky a příležitostné zpěvačky, AB Brožové udělat političku, tlačí do vedení strany i AB Alenu Borůvkovou. Obě dvě jsou přitom dobrými přítelkyněmi jeho ženy, AB Petry Paroubkové. Na plesech, sjezdech a jiných partajních slavnostech bude zřejmě předseda už brzy sedávat u stolu hned s triem „ábéček".

Manželku teď nechme stranou, to je osobní věc předsedy ČSSD (i když paní Petra čím dál častěji obšťastňuje média všemožnými tiskovými prohlášeními, jako by se už za politickou figuru považovala). Zajímavější je srovnání Brožové a Borůvkové.

Angažování obou představuje určitý risk. I když mě za to nedávno čtenářka jedné mé glosy zle napadla, Borůvková - a natožpak Brožová - prostě svým vzezřením, stylem oblékání, sociálním postavením či životním stylem nejsou úplně typickými reprezentantkami členstva a voličstva ČSSD. Takže je možné, že „lidé práce", za něž Paroubkova partaj tak ráda mluví, budou na obě blondýny zírat podobně, jako zírali v prvních svobodných volbách na někdejšího předsedu ČSSD, bývalého emigranta Jiřího Horáka. Ten jim totiž v půl šesté ráno před Kolbenkou rozdával volební letáčky v dokonalém golfovém obleku, opíraje se přitom o svůj obrovský bourák, dovezený lodí až ze Států.

Přesto je mezi Borůvkovou a Brožovou velký rozdíl. První z nich vstoupila do ČSSD už před sedmi lety a za tu dobu vystřídala sérii nižších partajních a komunálních funkcí. Pracuje na ministerstvu zahraničí, ovládá řadu jazyků a i díky svému manželovi, generálnímu konzulovi v Mnichově, má kontakty na mnohé politiky doma i v zahraničí.

Druhá se sice začala kolem ČSSD objevovat také od roku 2002, ale čistě jako profesionálka, tedy ve volební kampani a za peníze (a sázka na levici, troufám si tvrdit, byla dána tím, že za pravici v tu dobu kopala Lucie Bílá, tedy hvězda tak o dvě ligy výše).

Brožová i dál střídala ve své ložnici multimilionáře, plnila bulvár aférkami a v rozhovorech trousila moudra, jako že o chudého muže by nezavadila ani pohledem. Od sociálně-demokratického pohledu na svět co by kamenem dohodil...

V případě Borůvkové se Paroubek snaží pomoci zatím nedůrazné, ale atraktivní komunální političce prokousat se rychleji partajními patry. V případě Brožové se pokouší přebarvit na oranžovo meteorit, spadlý do Lidového domu přímo z Marsu.

Prvnímu případu se říká politický marketing, druhému politický podvod.

Foto: Robert Zlatohlávek