Očima Miroslava Koreckého
Pravičák v druhém kole hradní volby? Hotový zázrak!

Možná až se bude prezident vybírat přímou volbou podruhé nebo potřetí, vyvarují se už všechny strany politické barikády dětinských chyb a dětských nemocí. První, zkušební hradní plebiscit je už asi pro českou pravici ztracený.

Tento týden skončí prezidentské vnitrostranické primárky v ODS. Od samého začátku nešťastná akce, v níž se nepovedlo postavit proti sobě výrazné kandidáty, vzbudit zájem veřejnosti a médií, natožpak dát tomuto klání étos střetu, důležitého pro budoucnost země. Náskok Přemysla Sobotky před Evženem Tošenovským byl před sčítáním hlasů v posledním, Jihomoravském kraji natolik velký, že to bude pravděpodobně on, kdo si protrpí prohranou prezidentskou kampaň.

Má sice pravdu premiér Nečas, že o hlavě státu nerozhodnou půl roku staré preference a žebříčky, ale nikde na dohled nic nenasvědčuje tomu, že by do lednové volby mohlo dojít k zásadnímu obratu. Z pohledu mocenského prokaučovaly tuto hradní volbu obě hlavní politické formace, ODS i ČSSD. A z pohledu ideového tahá za kratší konec provazu pravice. Půl roku před volbou se dokonce zdá, že by byl velký zázrak, kdyby se nějaký pravičák vůbec dostal do druhého kola.

Kanibalové na pravici

Ve stejné době, kdy končí prezidentské primárky v ODS, ohlásil svou samostatnou kandidaturu někdejší ministr Klausových vlád a místopředseda ODA Vladimír Dlouhý. Muž, který s Nečasovou stranou dlouhodobě spolupracuje a o němž se před startem těchto primárek uvažovalo jako o jednom z možných kandidátů ODS (on to ale odmítl).

Jak tedy vůbec může za půl roku dopadnout štěpení sil na pravici, která zaujímá sotva třetinu elektorátu? Oficiální kandidát ODS (zřejmě Přemysl Sobotka), jakkoli vyfutrovaný kampaní a celou regionální partajní strukturou, asi velkou díru do světa neudělá.

Hlasy městských liberálů mu stáhne Karel Schwarzenberg, křesťanské demokraty Zuzana Roithová, o hlasy Klausových pohrobků se poperou Jana Bobošíková s Ladislavem Jaklem, středové voliče si pohlídají Janové Fischer a Švejnar. A ve výsostných vodách ODS, tedy živnostníků, podnikatelů, manažerů a pravicové inteligence, mu ještě zaloví Vladimír Dlouhý. A možná úspěšně: už nyní ho média označují za muže neposkvrněného špínou současné politiky, jako by nikdy nebylo záhadných směnek ODA a sponzorů z Panenských ostrovů...

Finálová místenka pro levici

Vzhledem k tomu, že volby proběhnou v čase pokračující nepopularity vládní "pravice" a nedlouho po její předpokládané porážce v krajských a senátních volbách, vypadá účast pravičáka ve druhém kole jako nedostižná meta.

Levice je na tom o poznání lépe. Svým způsobem bude mít svého člověka ve finále, ať už tam postoupí socializující liberál Švejnar nebo nevyhraněný Fischer. A bude-li to jen jeden z nich, tím druhým bude zřejmě echtovní levičák, který bude mít šanci stáhnout i komunistické hlasy - tedy Miloš Zeman nebo Jiří Dienstbier. Spíš ten první, jehož si voliči nebudou plést se slavnějším a hlavně o stát mnohem zasloužilejším otcem.

Pravice se tentokrát svého prezidenta nedočká - a utěšování se jeho beztak nevýznamnými pravomocemi bude jen slabou náplastí. Po předpokládaném výsledku příštích parlamentních voleb by se naopak pravicový prezident hodně hodil jako poslední maják v rudém moři.