Glosa Martina Fendrycha
Zeman = amnestie pro Klause

Kampaň na hradního pána se vyčerpána belhá do finále, ale druhé téma roku 2013 se zdaleka nevyčerpalo. Dnes a denně se dozvídáme něco nového o amnestii Václava Klause, který si díky tomuto aktu, zvláště pak díky jeho druhému článku o zastavení vlekoucích se kauz, vysloužil přezdívku Amina.

Zprávy o amnestii jsou dvojí: koho osvobodí a co všechno dělají žalobci a soudci, aby abolice v amnestii pokud možno neplatila. K tomu prvnímu patří naposledy třeba zpráva, že osvobozen byl nejen Tomáš Pitr, ale amnestie zachrání i jeho otce Petra Pitra, který je stíhán kvůli případu vytunelované firmy, z níž zmizelo 800 milionů korun. (Připomeňme, že podle Aminy něco jako tunelář či tunelování neexistuje. Není tedy divu, že byl Pitr senior také spasen.)

Zajímavé je, jak prezident Klaus zaměstnal už tak přetížené žalobce a soudce. Ti nejen že teď pátrají, na koho se abolice (zastavení stíhání) vztahuje, ale zároveň se někteří z nich snaží najít způsoby, jak amnestování neskončených případů, kde jde o miliardy, bránit, jak to zastavit.

Nejvyšší soud pátrá, jak NEzastavit stíhání ve věci exsoudce Jiřího Berky a konkurzní mafie. (Petr Hájek z Hradu by se tomu jistě divil, vždyť na neodsouzené konkurzní mafiány je nutno pohlížet jako na čisté.) Berku, jak známo, krajský soud v Českých Budějovicích díky amnestii zcela osvobodil. Jenomže Nejvyšší soud míní, že to není v pořádku, protože některá stíhání byla zahájena v době, od níž ještě neuběhlo osm let. V Budějovicích se domnívají, že jde o pokračující trestný čin a amnestii vztáhli i na skutky, na něž se časově nevztahuje. Nejvyšší soud takový závěr zpochybňuje, amnestie se na takové kauzy podle této instituce vztahuje jen zčásti.

Další pokus, jak zabrzdit Klausovu plošnou, na tuneláře jakoby ušitou milost, spustili senátoři, kteří se obrátili na Ústavní soud se stížností, že je abolice neústavní. Včera se objevila zpráva, že podobné podání k ÚS učinil i známý, ostrý soudce pražského městského soudu Kamil Kydalka. Vadí mu ukončení kauzy někdejšího fotbalového bosse Františka Chvalovského. Poslal do Brna návrh, aby byla zrušena celá amnestie, protože ji neprojednala vláda. Kydalka podání vysvětlil: "Jestliže podle ústavy premiér spolupodepisuje amnestii prezidenta, což je podmínka její platnosti, a zároveň za tento podpis předsedy vlády nese odpovědnost vláda jako celek, není možné, aby věc nebyla ve vládě vůbec projednána."

Ani to není konec. Nejostřejší výpad na Aminu předvedl matematik, podnikatel a předseda správní rady Nadačního fondu proti korupci Karel Janeček. Vyzval senátory, ať na prezidenta podají žalobu za velezradu. "Touto bezprecedentní amnestií byla elementárním způsobem rozkolísána rovnováha zákonodárné, výkonné a soudní moci v našem státě," tvrdí. Janečkův extrémní apel podepsalo asi čtyři sta lidí a podpořilo dvacet občanských iniciativ jako Nespokojení občané, Inventura demokracie nebo Veřejnost proti korupci.

Jenže aby něco tak vyostřeného jako žaloba za velezradu uspělo, na to nestačí samotný akt amnestie. Senátoři by museli mít nějaké pádné důvody, dejme tomu zprávy o tom, že abolice v amnestii byla šita na míru, že ji dejme tomu připravil nějaký Hradu zavázaný soudce (který by za to byl jistě odměněn). Zprávy o tom, že byla abolice uplacena a že na úplatky někdo předem vybral stamiliony od některých amnestovaných. Pokud nic takového nemají, pak velezrada nemá šanci.

Pikantní je souvislost volby na Hrad a amnestie. Miloš Zeman a Václav Klaus jsou natolik svázaní, jednotní, prorostlí, že pokud by se Zeman stal prezidentem a pokud by se objevily nějaké informace o prodané amnestii, mohl by Zeman příteli Klausovi udělit milost.