Ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) zrovna není charismatická osobnost. Kdekomu vadí jeho vypjatě pravicové názory. Nebo zkřivená ústa, v nichž bývá prvoplánově spatřován výraz pokřiveného charakteru. Ve vulgárních výlevech na digitálních "informačních dálnicích" se můžeme o ministrově obezitě dočíst, že jateční váhy již bylo dosaženo. Mnohé znechutily jeho přihrávky Velkému bratru - dnes ovšem americkému - například v onom radarovém šílenství Topolánkovy éry. Od "nadstandardní zlodějny", kterou vypátrali cifršpioni supertopkaře Miroslava Kalouska z FAÚ, platí Vondra za "Sašu ProMoPro". To podle přeplaceného audiovizuálního kostlivce ve skříni, jenž tam hlučně chrastí od našeho potrhlého předsednictví Evropské unii.
Na Vondrovu disidentskou minulost za normalizace nikdo už dnes nevzpomene, a tak je třeba konstatovat, co tehdy činil: nebál se a nekradl. Ano, časy se mění a lidé s nimi. Ale zálibě Alexandra Vondry ve vědomém krytí a provozování velkozlodějen nevěřím. Stejně jako boji Nečasovy vlády proti korupci.
Bůh Chronos vypovídá
Historikové dávnověku vědí, jak důležitá je chronologie. Pohleďme, jak šly děje za sebou. Předloni v létě - těsně po volbách překypujících řečmi o fiskální zodpovědnosti a o konci dinosaurů i zkorumpovaných krys - nařídil nový ministr obrany Alexandr Vondra ve svém resortu hloubkový audit. Popudem k tomu byla stamilionová dodávka minometů od jedné finské firmy, zakázka, při níž zjevně šustily bankovky provizí a lobbistické podrážky dovrzaly až do náměstkovy kanceláře.
Vondra tehdy provedl rázné personální změny a zřídil funkci generálního sekretáře, na niž najal coby "krizového manažera" specialistu ve vyšetřování podvodů, manipulací a konfliktu zájmů. A uvedl onu slavnou větu, která zaživa zklasičtěla: "Je potřeba useknout chapadla této chobotnici, která se dostala jistě (Pozor!) i do vysokých pater politiky." (Pohov!)
Čelem vzad! K tomu došlo už o pár měsíců později. Kdo totiž mluví o chobotnici a jejích chapadlech, ten musí předpokládat, že nevinný mořský živočich, v našem lidském světě povýšený na synonymum mafie, začne těmi žahavými chapadly mávat. Finančně analytický útvar (FAÚ) Kalouskova resortu přišel nakonec s tím, že "vicepremiér pro Evropu" Alexandr Vondra předsedal "nadstandardní zlodějně", když společnost ProMoPro bez soutěže získala půlmiliardovou zakázku na audiovizuální služby v průběhu českého předsednictví. "Je nepochybné, že veřejné rozpočty přišly o výrazné prostředky, určitě mluvíme o stamilionech," řekl Kalousek, který už tehdy - mohl by konstatovat Lubomír Zaorálek, kdyby ho to napadlo již počátkem února 2011 a ne až při kauze Vlasty Parkanové a letadel CASA - "řádil jak utržené lodní dělo".
Disident na vážkách
Přestřelka to byla náramná a osvětlující; nezapomeňme, že vyšetřovatel Jiří Mazánek již tenkrát pracoval na předražovaní španělských letounů a jistě pozorně naslouchal Kalouskovým slovům ostouzejícím práci Vondrova týmu: "Marže jsou přitom slušné slovo, a pro tento případ se snad ani nehodí." A také si jistě zapsal za uši bryskní odpověď napadeného: "Já nevím, jaké marže ve výši stamilionů má na mysli. Pro Omnipol? Jaké marže považuje Miroslav Kalousek za mravné a jaké za nemravné? Mravné jsou ty pro Omnipol a nemravné jsou ty ostatní?" No nevyšetřujte to! Do toho se nepustí snad jen policie hluchoslepá, ba hluchoblbá. Nebo zastrašená.
Čas oponou trhnul, ucho výdělkářského džbánu se utrhlo a Kalousek zase řádí jako utržené dělo po palubě. Pro změnu ve faktické obraně skutku, při němž podle policie veřejné rozpočty přišly o "výrazné prostředky" a určitě lze rovněž mluvit "o stamilionech" (konkrétně o částce 658 milionů).
Jenže Alexandr Vondra prý váhá. Podle úterního vydání listu E15 má problém, zda splní svoji zákonnou povinnost, připojí se k trestnímu řízení v kauze CASA a jménem ministerstva se začne domáhat náhrady škody. Anebo se ocitne mimo zákon, když si odpustí konflikt s Miroslavem Kalouskem. Ve jménu vnitrokoaličního smíru před krajskými a senátními volbami...
Teď se teprve ukáže, zda bude Vondra jejich rezident, anebo zase - alespoň trochu - disident. Brzy se dozvíme, jestli se stále ještě nebojí. A jestli už - a odkdy přesně - krade.
