Naši ústavní činitelé pilně rozšiřují českou slovní zásobu pro jedinou - uznejme, že výsostně lidskou - situaci: obyčejnou opilost. Miloš Zeman (vlastně jím pověření tvůrci slov) se již minulý měsíc při svém mžouravě potácivém obhlížení korunovačních klenotů zasloužil o synonymum "viróza". A Miroslav Kalousek - který při realizaci prezidentova jazykového přínosu projevil starost o obohacení české královské koruny, žezla a jablka ještě o "šavli" - zase tento týden zdůvodnil své opilecké blábolení do éteru "trojdenním nevyspáním". Znělo to přesvědčivě, asi jako "čtvrtodenní zimnice".
Samozřejmě, že oba politikové nebyli opilí! Jak by mohli? Ale ani umělecká díla nakonec nevytvářejí ti, kdož je napsali, namalovali, vysochali či natočili, ale jen ti, kteří je přijali. Jen čtenáři, diváci, poblikum, občané jsou konečnými soudci, pouze veřejnost rozhoduje, jak s povahou fyzické indispozice svých představitelů naloží a čím přesně tato indispozice zůstane v obecném povědomí. S tím se nedá nic dělat. Stejně jako se nedá vzkřísit legitimita naší politické třídy, její hlubší oprávnění vládnout republice.
Nechci být příliš přísným soudcem. Kdybych byl totiž v těchto dnech Miroslavem Kalouskem, dvojnásobným nejlepším ministrem financí zánovních tržních ekonomik, tak bych se zřejmě podíval lahvi na dno, pobavil se s ní až do němoty (a aspoň se pak pořádně vyspal). Tolik Jobových zvěstí v tak krátkém čase stojí za improvizovanou celovečerní nálevnu, protkanou rozhovory s nedůvtipnými novináři. Vždyť oni vůbec nepochopili, že ministr klesá pod tíhou poznání a volá o pomoc.
Mluvící němý ministr
Je to strašné. Všichni se teď Kalouskovi vysmívají, že až teprve povodně ho donutily lít do ekonomiky peníze a zahrát si na stará kolena na českého lorda Keynese, který snad opravdu nakonec ekonomiku nastartuje "rozhazovaním". Přesně toho počtu miliard, na kterých jako neoliberál v hříšném světě před potopou hodlal sedět a se všemi nastavenými dlaněmi naložit podle islámského práva šaría. Kalouskovi nadávají, že kvůli jeho politice nejenže je Česko - na rozdíl od okolních zemí - v ekonomickém poklesu, ale dostalo se na úpadkovou trajektorii jižní Evropy, ba i samého Řecka. Větší potupa v kruzích TOP 09, která údajně vůbec vznikla a dosud má tu drzost vládnout jako nekompromisní "záchrana před Řeckem", snad ani nemůže existovat.
Ve Forbesu mezitím napsali, že česká vláda svým konáním nikdy Česko nedostane na předkrizovou úroveň. MMF schválně pustil do oběhu "interní analýzu", která říká, že jeho vlastní strategie pomoci Řecku byla "výrazně neúspěšná". Smysl řízeného úniku této nálože je všem zřejmý: tutéž "výrazně neúspěšnou" strategii úspěšně - až příliš úspěšně, snadno a lehce - vnutila Angela Merkelová celé Evropské unii. A Miroslav Kalousek České republice. A navíc ještě našemu nevyspalému ministrovi vrazil nůž do zad tuzemský NKÚ s tvrzením, že neumí vybrat DPH. A že "soustavně nadsazuje prognózy růstu ekonomiky."
Nevím, kdo všechno z politiků (a jiných hasičů) se v těchto dnech opil do němoty. Ale je zřejmé, že ta naše - navenek stále stejně užvaněná - vládnoucí politika ve snaze uchopit současný vývoj za správný konec je už sama docela v koncích. Nenávratně a nenapravitelně. A v hloubi své duše - zděšením z čiré bezradosti - zcela oněměla.
