Pátečník Jaromíra Slomka
Ruské polopravdy o Seifertovi
27.05.2016 06:05 Recenze
Ruskojazyčný týdeník Pražský telegraf (Pražskij tělegraf) přinesl zčistajasna ve svém letošním 19. (celkově 363.) čísle z 12. května článek o Jaroslavu Seifertovi. Je psán, jak se na tento list sluší a patří, azbukou, pod titulkem Napěrekor repressijam k Nobelevskoj premii (Represím navzdory k Nobelově ceně) však červenými verzálkami stojí latinkou VYROBENO V ČESKU. Opravdu?
U medailonu čteme jméno Elvíra Dulská, respektive Elvira Dulskaja, podle e-mailové adresy dulskaya@ptel.cz pravděpodobně redaktorka těchto novin. Nevíme o autorce nic bližšího, vlastně to ani není důležité. Třeba se za tím jménem skrývá muž, třeba kolektiv autorů, na tom nesejde. Za pozornost stojí, co se dnes mají Rusové žijící v Česku (neboť těm především je Pražský telegraf určen) o Seifertovi dovědět.
Elvíra Dulská si o básníkovi někde něco přečetla, to je poměrně snadné, zalistovat v jeho básnických sbírkách či ve vzpomínkových prózách Hvězdy nad Rajskou zahradou a Všecky krásy světa se však neobtěžovala. Zdá se, že se nesháněla ani po překladech Jaroslava Seiferta do ruštiny. Někde se však dověděla, že Seifert "rodilsja v pražskom rajoně Žižkov", nedostudoval gymnázium a roku 1921 vydal svou básnickou prvotinu "Gorod v slezach". Pak prý pracoval "v kommunističeskom izdatělstve". Autorka má na mysli Komunistické nakladatelství s velkým K, jmenovalo se tak totiž, ale to je asi pro Pražský telegraf nepodstatná maličkost.
Dále paní či slečna Dulská píše, že Seiferta roku 1929 vyloučili z KSČ za podpis "Manifestu sedmi". Ono prohlášení se sice nejmenovalo Manifest sedmi, ale budiž, říkejme mu pro ruské čtenáře tak. I to je maličkost. Počet sedmi signatářů (Hora, Majerová, Malířová, Neumann, Olbracht, Seifert, Vančura) onoho provolání, jehož název zní Spisovatelé komunisté komunistickým dělníkům, souhlasí, tak co. "Už ve 20. letech byl Seifert považován za hlavního představitele československé umělecké avantgardy," ujišťuje čtenáře Pražského telegrafu paní/slečna Dulská. Zní to hezky, ale je to nadsázka. Bylo to prý v době, kdy "Sefert" (sic) spoluzaložil "Děvjatisil", míněn Devětsil (to není autorčin rozmar, tak to Rusové tradičně píší).
Že Seifert napsal v roce 1937 silné verše na smrt prezidenta Masaryka, přeskočí paní/slečna Dulská s klidem marxistického učence, ani protektorátní poezie ji nezajímá, mlčky se vyhne i Písni o Viktorce, jednomu z vrcholů Seifertovy tvorby, možná nejkrásnější básnické skladbě české poezie druhé poloviny dvacátého století (kdo má rád žebříčky, nechť zváží, jaká místa za "Viktorkou" vyhradit Adamovi a Evě, Noci s Hamletem a Romanci pro křídlovku).
Paní/slečna Dulská ví o Seifertově odvážném projevu na sjezdu spisovatelů v roce 1956, všimla si i pozdější ("V to vremja", budiž) změny básníkovy poetiky a suverénně tvrdí: "Po oslabení politického režimu v 60. letech se jeho práce konečně dočkaly publicity a v roce 1967 mu udělili titul národního umělce." Ne, je to trochu složitější, avšak jedno je jisté. Ten titul, sovětský vynález, když už o něm, paní/slečno Dulská, píšete, dostal Seifert o rok dřív. K čertu, proč si to nezjistíte?
Píšete sice správně, že po zardoušení pražského jara se Seifert ocitl zase v nemilosti, nepřipomínáte však, že v roce 1968 (už po srpnu) zastával funkci předsedy Svazu československých spisovatelů a v červnu roku 1969 byl zvolen předsedou nově vzniklého Svazu českých spisovatelů. Letopočty vám nějak nejdou, paní/slečno Dulská. Neříkáte pravdu, když tvrdíte, že "v prosinci 1977" se stal jedním z prvních signatářů Charty 77. Bylo to v prosinci 1976.
Dočetla či doslechla jste se cosi, paní/slečno Dulská, o Seifertově státním pohřbu v Rudolfinu, za zmínku vám nestála Svatá Markéta. Přesně jako zdejším médiím v roce 1986, ovládaným Komunistickou stranou Československa. Víte co? Podívejte se ještě jednou na Seifertův život, alespoň zalistujte v jeho knihách a pokuste se o tomto básníkovi napsat něco lepšího a pravdivějšího. Pokud možno do Pražského telegrafu. Dlužíte to jeho čtenářům.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.