Školné. Toto téma se stalo v souvislosti se studentským Týdnem neklidu opět aktuálním tak, až politici metali veletoče jako cirkusáci na visuté hrazdě.
Nejprve véčkařský šéf školství Josef Dobeš, když oznámil, že plánované odložené školné na veřejných VŠ nebude. Aby rázem vyšlo najevo, že zavede zápisné - tedy přímé školné na dřevo. A pak premiér Petr Nečas (ODS), jenž ještě nedávno počítal s variantou odložených plateb, již předpokládá i koaliční smlouva, ale nyní Dobešův nový návrh podpořil.
Zápisné se bude platit při vstupu do každého semestru po dobu pěti let studia. Výše částky není dosud známa. Může tak jít o 2200, ale i třeba o dvacet tisíc korun. Pokud by student překročil těchto deset semestrů "zdarma" (výrok Dobeše), poplatky za delší dobu studia (ty ministr nazývá už školným) by se mohly vyšplhat až na 26 tisíc korun ročně.
Jenže je to poněkud nedomyšlené: Vždyť medici a budoucí architekti mají standardní dobu studia šest let. To znamená, že pět let budou platit zápisné (například 2200 Kč semestrálně) a pak rok školné (26 tisíc Kč). A co ti, kteří vyjedou na roční pobyt do zahraničí v rámci programu Erasmus, čímž se jim logicky prodlouží studium?
Na vysvětlenou, proč plán změnil, Dobeš řekl, že jde o ústupek koaličním partnerům - TOP 09, která proti němu brojí. Podotkl, že na vládu, kde leží věcný záměr zákona, který prošel Legislativní radou vlády, přinese pozměňovací návrh.
Původní odložené školné v maximální výši 10 tisíc korun semestrálně mělo být zavedeno od roku 2013. Stalo se terčem kritiky Rady vysokých škol i České konference rektorů. Zákon by byl podle nich jen o přesunu peněz k finančním ústavům na úkor škol. Za půjčky na školné by bankám totiž ručil stát a platil by za studenty úroky v průběhu studia; Dobeš už připustil, že na úkor rozpočtů vysokých škol. Při statisících lidí by šlo o miliardy.
Vysokoškolské vzdělání je investicí, ze které má student soukromý zisk, a měl by si na ně částečně přispívat, zastávají se plateb prezident Václav Klaus i Dobeš. Ministr uvádí příklad, že je asociální, když nyní studia mladých lidí platí z daní prodavačky, dělníci. Ale jak nazvat scénář, kdy by tito občané ze svých daní platili za studenty úroky bankám, čímž by finanční ústavy v době krize saturovali?
Rizikem pozměňováku, tedy zápisného, je, že ať už se stanoví jakákoli výše plateb, otevírá se prostor, aby v budoucnu byly výrazně a systematicky navyšovány, jak ukazují zahraniční zkušenosti.
Výhodný je pro státní správu. Ta sice nepůjde, jak plánovala, na ruku bankám, ale nebude zároveň muset vybudovat nákladný systém sociálních stipendií. Naopak pravděpodobně seškrtá finance vysokým školám s odůvodněním, ať si navýší zápisné. Tím se školy postupně uzavřou sociálně slabším studentům.
Kastování na ty, kdo mohou studovat, protože mají peníze, a na ty, kdo nemohou, neboť mají hluboko do kapsy, současné koaliční strany na předvolebních billboardech - na rozdíl od podpory vzdělávání - neslibovaly.
