Letos uplyne šedesát let od vypuštění první umělé družice na oběžnou dráhu Země. Cesta sovětského Sputniku do vesmíru odstartovala závody v jeho dobývání. Ty měly své politické, ale i ekonomické dopady.
Let prvního satelitu do vesmíru roku 1957 odstartoval novou kapitolu ve vztazích mezi Východem a Západem. Vedle závodů ve zbrojení se Sovětský svaz a Spojené státy začaly předhánět také v tom, kdo bude první nejen na oběžné dráze, ale také na Měsíci nebo Marsu.
Cesta Sputniku do vesmíru je považována za pomyslný startovní výstřel těchto závodů, všechno ale začalo ještě o dva roky dříve. Koncem července 1955 se v Ženevě konala konference, na níž vítězné mocnosti druhé světové války řešily, jestli Německo ponechat jako demilitarizovanou zónu a zda by se Sovětský svaz měl zapojit do NATO. Američané při této příležitosti oznámili, že mají v plánu umístit na oběžnou dráhu první satelit. K jeho vypuštění mělo dojít někdy na přelomu let 1957-1958.
PLÁNY IMPERIALISTŮ ZHATÍ...
Američané tak poprvé použili vesmírnou politiku jako politický nástroj. Chtěli totiž demonstrovat svou technologickou a vojenskou dominanci, což jim teoreticky mohlo usnadnit prosazení vlastní agendy na probíhající konferenci. Na hozenou rukavici však ze sovětské strany nepřišla žádná reakce. Tím u Američanů vznikl falešný dojem, že Sovětský svaz nemá na takovýto technologický úkol dostatek znalostí ani prostředků. Jenže zdání i tenkrát klamalo.
Ve skutečnosti už Sověti na družici pod přísným utajením usilovně pracovali. Když potom v říjnu 1957 svůj Sputnik vypustili, u Američanů to vzbudilo obrovské překvapení a nervozitu. Jejich plány, že budou ve vesmíru první, byly rázem tytam. Sputnik se stal vynikajícím propagandistickým nástrojem.
CELÝ ČLÁNEK NALEZNETE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU FAKTORU S, KTERÝ JE PRÁVĚ V PRODEJI.
