Džíván Mahardžán má trochu odlišný přístup k lidským exkrementům než většina lidí. Považuje je totiž za bohatství. Místo toho, aby je tento 47letý nepálský farmář spláchnul do záchodu, raději je uchovává a hnojí jimi svou úrodu. "Je to třikrát lepší než s chemickými hnojivy," komentoval pro CNN svou sklizeň ovoce a zeleniny po použití "lidských hnojiv" ve srovnání s obecnějšími metodami.
Podle Maharadžána se jedná o letitou tradici, kterou převzal od svých rodičů, i když dnešní přístup je efektivnější a čistější. Výroba ekologického hnojiva není složitá. Mahardžán představuje svoji ekologickou toaletu - ecosan. Moč a výkaly jsou v ní uloženy v samostatně hermeticky uzavřených schránkách, aby se později mohly využít. Moč se před použitím uchovává po dobu asi dvou týdnů, výkaly, které se přemění na hnůj, pak používá po šesti měsících.
Vědec nepálského Centrálního zahradnického centra Džanardán Khadka upozorňuje, že je důležité uchovávat moč v kontejneru dva týdny až měsíc, aby se snížilo riziko působení bakterií a dalších mikroorganismů. Podle něj je ale jinak používání moči bezpečné a zdravotní rizika s tím spojená jsou obecně nízká. Pro dosažení nejlepších výsledků doporučuje smíchání moči s kompostem.
Mahardžánova rodina sesbírá měsíčně zhruba 100 litrů moči. Mahardžán pak litr moči smíchá se třemi litry vody a tento roztok nastříká na půdu, kde pěstuje sezonní zeleninu a ovoce. Vědec Nepálské zemědělské rady pro výzkum (NARC) Hari Krišna Upreti upozorňuje, že moč je překvapivě bohatá na živiny. Litr moči obsahuje 0,9 procenta dusíku, 0,12 procenta fosforu a 0,26 procenta draslíku. Tyto prvky, souhrnně označované jako NPK, pomáhají regulovat metabolismus rostlin a obsahují bílkoviny pro jejich růst.
Mahardžán zdůrazňuje, že pozitivní vliv hnojiva z lidských exkrementů je jasně viditelný. "Také to zlepšuje chuť a kvalitu zeleniny," dodává. "To je důvod, proč když jdu prodávat na trh, lidé ke mně přijdou a nevadí jim zaplatit několik málo rupií navíc." Na trhu je jeho zelenina považována za ekologickou. Díky tomu ji může prodávat dráž. Poté, co Mahardžán na své farmě objevil výhody moči pro zemědělství, následovalo ho několik jeho sousedů. Ve vesnici Siddhipur si již 100 ze 1300 domácností pořídilo ecosan. A tento počet není konečný.
Mezi iniciátory projektu patří Organizace pro životní prostředí a veřejné zdraví (ENPHO), která s ním začala v roce 2003. A podle ní tento systém hnojení již využívá po celém Nepálu více než 3000 domácností. "Lidé začali chápat hodnotu moči," dodává Džíván. "Na farmě může udělat zázraky a je zcela zdarma."
