V nevelkém skleníku Františka Holčapka v Šebkovicích na Třebíčsku v těchto dnech dozrávají citrusové plody. Pěstitel každoročně sklidí kolem 200 kilogramů různých odrůd mandarinek, grepů, pomerančů a limetek. Jedním z posledních přírůstků, který se ve skleníku objevil nedávno, je vyšlechtěná rostlina japonského ovoce kaki churma.
"Na Slovensku se už pěstuje ve volné přírodě. Nejchutnější je, když se nařeže na plátky a pokape citronem. A obsahuje velké množství afrodisiak," řekl s úsměvem sedmasedmdesátiletý pěstitel.
Holčapek se citrusům, jejichž rouby pocházejí především z Kavkazu a Japonska, věnuje přes 60 let. "Původně jsem míval asi 180 odrůd, dnes už jich je méně. Mám 17 keřů a na každém je naroubováno několik odrůd. Stále spolupracuji s Fakultou tropického zemědělství v Praze," řekl Holčapek. Ve skleníku, jehož stěny jsou obložené polystyrenem a igelitem, kupodivu není koncem listopadu nijak teplo, rostliny jsou otužilé. "Když je venku minus deset, tady je nula, a to bohatě stačí," tvrdí pěstitel.
Mandarinky, granátová jablka, pomeranče, citrony, grepy a jejich křížence ve skleníku právě dozrávají. Keře začínají kvést podle teplot většinou koncem března. Každoročně dají 200 až 300 kilogramů ovoce. Pěstitel úrodu sklízí postupně a většinu jí rozdá. Citrusy jsou roubované na citronečník trojlistý, známý též pod převzatým názvem trifoliáta. Podle Holčapka nevyžadují žádnou zvláštní péči. "Citronečník vydrží až pětatřicetistupňové mrazy a částečně svou mrazuvzdornost předává i roubům. Keře je potřeba stříhat, akorát trpí puklicemi, takže po sklizni je třeba je postříkat," dodal pěstitel.
Mezi chutí čerstvě utržené mandarinky a plodu koupeného v obchodě je podle Holčapka obrovský rozdíl. "Všechno ovoce z dovozu se musí takzvaně podtrhnout, aby vydrželo cestu a skladování, banány se například trhají úplně zelené," řekl Holčapek. Chuť a vůně plodů, které mohou nerušeně dozrát, je daleko lepší a výraznější.
