Podává se v pohárech na šampaňské, ochutnává se v nejlepších restauracích a může stát i více než sto eur (2700 korun). Na severu Francie pivo ztratilo pověst patoků a naopak získalo všechny atributy "vína severu".
V restauraci oceněné michelinskou hvězdičkou Laiterie na elegantním předměstí Lille její šéf Nicolas Gautier zdůrazňuje renesanci piva: "S mladou generací šéfkuchařů hledáme a objevujeme, spojujeme pokrmy s pivem, ať už jde o předkrmy, hlavní jídla či dezerty. Podáváme ho ve speciálních sklenicích a vytváříme jídlo v závislosti na servírovaném pivu, podobně jako je tomu s vínem," říká.
Obroda piva souvisí s obrodou minipivovarů. "Téměř každý měsíc vzniká jeden minipivovar a v posledních dvou letech se dynamika jejich rozvoje rozšířila: dnes jich máme asi 60," upozorňuje generální tajemník syndikátu sládků na severu Francie Gérard Sonnet.
Francouzský sever byl vždy oblastí, kde se pěstoval chmel. Koncem 19. století se z celkových 2800 pivovarů ve Francii více než 1500 nacházelo právě na severu. Říkalo se, že pivovar tam má každá farnost a každý statek.
Obě světové války však vedly k jejich úpadku. Vojáci zabavovali měď, kterou pivovary používaly. Na tomto stavu se podepisovala i koncentrace průmyslové výroby. V roce 1950 zbývalo už jen 137 pivovarů a v polovině 80. let jich bylo asi 20. Změna ale nastala s tím, jak se lidé začali více zajímat o to, co jedí, a vyhledávat místní a méně standardní produkty, uvádí Sonnet.
"Z historického hlediska to byli Američané, kdo s doma vařeným pivem začali, zvláště v Kalifornii v 90. letech," vysvětluje Amaury D'Herbigny, který otevřel minipivovar ve staré části Lille s průčelími ze 17. století. Spolu s Francií a Spojenými státy jsou na předním místě na trhu speciálních piv Skotsko a Dánsko.
"Vracejí se piva, která existovala v minulosti, zvláště klášterní, anglické silné černé pivo stout nebo piva s ovocnou příchutí, či poněkud novější, jako jsou piva kvašená v sudu," dodává Sonnet.
Na terase baru pod lillskou katedrálou expert na pivo François Devos doslova přilepí ucho k okraji sklenky, aby slyšel perlivost černého piva a zachytil vůni směsice vody, obilnin, kvasnic a chmele. "Cítím červené ovoce, chuť je trochu po dřevu, dubových hoblinách. Lehce tříslová chuť, mohutný dojem plnosti," říká. "Dnes je to malý obřad, sládci pečují rovněž o sklo. Pivo se podává ve sklenicích a jeho druh se volí podle podávaného pokrmu," citovala jej agentura AFP.
Ceny za některé druhy piva dosahují astronomických částek. Například jedno skotské pivo, které se prodává v restauraci Beerstro v Lille, stojí 120 eur (3240 Kč) a je dvaatřicetistupňové.
"Ve světě vládne taková malá konkurence v tom, kdo vyrobí nejsilnější, nejhořčí a nejaromatičtější pivo. Objevují se tak i výstřelky, ale ty jsou jen okrajovým jevem," zdůrazňuje Devos.
