Školní jídelny soutěžily o nejlepší oběd za 27,50 koruny

V Praze soutěžily školní jídelny z celé republiky o nejlepší oběd. Tématem byla česká kuchyně v moderním pojetí, cena tříchodového oběda se musela vejít do 27,50 Kč. S kuřecím plátkem v mandlové krustě nakonec vyhrála jídelna domova mládeže v Písku.

Do soutěže se přihlásilo 69 vývařoven, deset z nich se dnes sjelo do žižkovské ZŠ Chelčického na finále. Školy musely vařit jídlo, které mají běžně na jídelníčku, vítězná škola se pochlubila pohankovou polévkou, kuřecím plátkem v mandlové krustě se smetanovou omáčkou, jogurtem, brusinkami a otavskými špalíčky a sladkou tečkou byl tvarohový dezert s jahodami. V receptech se objevila také třeba švestková omáčka nebo králík po staročesku.

Porota složená z odborníků na výživu, profesionálních kuchařů, žáků, ale také zástupců ministerstva školství a zdravotnictví posuzovala kromě chuti a vzhledu jídla také výživové hledisko a postup přípravy. Smyslem soutěže podporované VZP je boj proti dětské obezitě.

Na dotaz ČTK, jak žákům chutná například švestková omáčka, odpověděl kuchař Střední školy ve Volyni Stanislav Štětina se smíchem, že moc ne. "Je to takový nezvyk, má nezvyklou chuť po povidlech, je hodně tmavá. Tortilly, bagety, to jede," popsal nejoblíbenější jídla studentů s tím, že na taková jídla jsou děti spíš zvyklé.

Mezi nenáviděné pak prý patří hlavně ryby a luštěniny. Co se týká používání polotovarů a jídel z prášku, kuchař přiznal, že se používají ve velkých vývařovnách běžně. Cenově je prý i levnější, když se například 500 porcí polévky dochutí vývarem z pasty.

Organizátorka Alena Strosserová ale upozornila, že školní kuchyně musejí dodržovat takzvaný spotřební koš, kde je stanovené, kolik masa, zeleniny, mléka nebo vajec musí děti celkem za měsíc dostat. Do denního limitu 27,50 korun se prý jídelny zatím relativně bez problémů vejdou, kvůli zdražování potravin prý ale spolu s ministerstvem školství připravují novou vyhlášku, aby se od příštího roku navýšila cena o 20 procent, tedy zhruba o pět korun.

"Ti lidé to musejí dělat opravdu s láskou," dodala Strosserová v narážce na platy kuchařek. Podle statistik byl v prvním čtvrtletí tohoto roku průměrný plat nepedagogických pracovníků škol, tedy i pracovníků jídelen, 13 tisíc korun.

Pomocné síly pak prý mají třeba jen osm tisíc korun hrubého. Kromě vaření přitom musejí kuchařky umět sestavit rozpočet, znát výživová a hygienická pravidla a zajímat se o novinky v technologiích.

V České republice funguje skoro devět tisíc školních vývařoven. Pracuje v nich 35 tisíc zaměstnanců, stravuje se zde 75 procent dětí na středních školách.