Pane Poštulko, a proč by tam měl vařit zrovna Rakušan - byla by ta kuchyně monarchističtější? Myslím, že o tom to není. Je známou věcí, že císařská Vídeň byla z valné části obydlena Čechy a Moraváky. A ti s sebou do Vídně přinášeli i zručnost, znalost řemesel, včetně toho kuchařského, své tradice atd. Právě české / moravské kuchařky prý byly velmi žádané. Teta mojí maminky byla ve Vídni ve službě jako kuchařka u měšťanské rodiny a vedla si tam velmi dobře. Po rozpadu Monarchie se vrátila domů na rodný grunt a po stejném způsobu jako vařila ve Vídni, vařila i doma. Dokonce si ji pamatuji, zemřela někdy kolem roku 1970, bylo jí přes 90 let. Je-li dnes Vídeň uznávaná jako město dobrých restaurací, hospod, cukráren ... které čerpají z tradice, měli by i Vídeňáci přiznat, že tato nedávná tradice není jen zásluhou Rakušanů samých. Troufám si říci, že ještě v cca v 70-tých letech min. století se na některých zemědělských usedlostech v našich zemích (pokud se jim podařilo nějak přežít kolektivizaci) vařila špičková \"monarchistická\" jídla, jaká nedostanete dnes ani ve vyhlášených podnicích. Na těchto usedlostech byl totiž přístup k surovinám, která už nejsou k mání a v kvalitě, která se dnes nevidí: holoubata, husy z domácího pastevního hovu, lesní jahody, hrušky nejrůznějších odrůd, domácí máslo či tvaroh, kvalitní žlutomasé brambory, černý lesní med, švestková povidla, která se odkrajovala z bloku a bez zavařování vydržela i několik let, voňavý sladký mák ...
Hlasuj - toto je kvalitní názor - 61 hlasů
Nejdiskutovanější názory
Jirka K. Brno (61 hlasů) 01.10.2009 00:23
Pane Poštulko, a proč by tam měl vařit zrovna Rakušan - byla by ta...
Václav (28 hlasů) 11.10.2009 15:16
Lituji toho, že jsem nemohl žít v době těchto statků... Sbíhají se mi...