Díry v asfaltu, hromady odpadků na hlavní třídě, přerušení dodávek teplé vody nebo dokonce neexistující kanalizace a vodovod. Tak vypadá běžný život v Bukurešti, a proto ji server VerticalNews.com vyhlásil nejošklivějším hlavním městem Evropy.
V některých částech rumunské metropole žijí lidé skoro jako ve středověku: bez kanalizace, tekoucí vody nebo asfaltovaných cest. Některé domy jsou sice napojeny na vodovody, ale k čemu jim to je, když nemají kanalizaci. Lidé by se rádi vykoupali ve vaně, kdyby však potom nemuseli vynášet vodu ve vědrech ven k nejbližšímu kanálu. Pak jim nezbývá než se mýt jen v lavoru. Jiní zase nemají tekoucí vodu, a tak musejí pokaždé do studny.
V roce 2007 provedly zdravotnické orgány v Bukurešti analýzu vody v 60 studních na různých místech města. Výsledky byly dost znepokojivé: ve všech vzorcích překračovala hladina dusitanů přípustnou hranici 50 mg na litr. V 88 procentech případů byla tato hranice překročena dokonce několikrát.
Bez vody, bez vzduchu
Kvalita života se v Bukurešti navíc stále zhoršuje. V roce 2001 byla na 84. místě žebříčku měst, které hodnotila konzultantská společnost Mercer, a v roce 2009 klesla na 108. místo. Tím obsadila předposlední místo v Evropské unii před bulharskou Sofií. Společnost hodnotila 39 ukazatelů, mezi nimi zločinnost, znečištění, přístup k pitné vodě, kanalizaci a elektřině, veřejnou dopravu a infrastrukturu.
Znečištění města se hodnotilo i na základě výsledků studie nevládní organizace Ecopolis, která se zaměřila na kvalitu vzduchu v Bukurešti a její dopad na zdraví lidí. Autoři studie šest let monitorovali přítomnost znečišťujících prvků ve vzduchu.
Chybí i zeleň
Podle výsledků výzkumů v roce 2010 všechny monitorovací stanice zaznamenaly překročení hraničních limitů koncentrace nejméně jedné znečišťující složky. Výskyt některých složek prachu dokonce překročil hranici stanovenou pro ochranu lidského zdraví. V některých dnech bylo naměřeno překročení pětkrát až šestkrát větší než schválený denní limit.
Řešením by bylo vysázet stromy, které absorbují prach, protože zelených ploch je v Bukurešti málo. V roce 2008 připadalo podle údajů radnice na každého Bukurešťana 16,38 metru čtverečního zelených ploch. Normy Evropské unie ale stanovují 26 metrů čtverečních na obyvatele a Světová zdravotnická organizace nejméně 50 metrů čtverečních.
