Přistání do hněda
Smog se rozlézá. Trápí i Mongolsko

"Problém znečištění Ulánbátaru je patrný každému návštěvníkovi již při přistávání na letišti, kdy je jasně vidět tmavě hnědý smog nad městem," upozornila Courtney Engelkeová z dárcovské organizace Millennium Challenge Corporation (MCC), která spolupracuje s mongolskou vládou na vyčištění temného ulánbátarského nebe.

Většina smogu pochází z jurtových slumů, kde v zimě většina ze 150 tisíc tamních rodin spálí denně dva až tři malé sáčky uhlí. Tím se do vzduchu dostává rtuť, oxid siřičitý, oxid uhličitý a další nebezpečné látky. "Ti nejchudší z chudých pak spalují vše, co jim přijde pod ruku, jako odpadky či pneumatiky, jejichž exhalace jsou toxické," podotýká Engelkeová. Problém Ulánbátaru završují jeho tři uhelné elektrárny ze sovětské éry a 180 tisíc automobilů.

Obyvatele jurtových čtvrtí tvoří nomádi, kteří se do Ulánbátaru přestěhovali s cílem najít si zaměstnání. Bydlí v profukujících plstěných stanech, které mongolští kočovníci používali po staletí a které vytápějí kamny na uhlí, když teploty v zimě klesají k minus 30 stupňům Celsia.

Výsledná vrstva sazí, která zvlášť v zimních měsících pohlcuje město, vytvořila zdravotní krizi, uvádějí experti. Nedávná zpráva univerzity Simona Frasera v kanadském Vancouveru konstatuje, že jedno z deseti úmrtí v Ulánbátaru je spojeno se znečištěným ovzduším. Podmínky v metropoli přitom ostře kontrastují se zbytkem Mongolska, které je rozlehlou, prakticky nezalidněnou zemí, kde se stepi a hory táhnou do dálky pod blankytně modrou oblohou.

Mongolská vláda proto mohutně dotuje cenu účinnějších a ekologičtějších kamen. Kamna zatím zaznamenávají značný úspěch, za necelé tři měsíce se jich prodalo přes 15 tisíc kusů.

Populace Ulánbátaru se za uplynulé desetiletí zdvojnásobila na 1,2 milionu. Mongolsko má přitom nejmenší hustotu obyvatelstva na světě - v zemi třikrát větší než Francie žijí pouhé tři miliony lidí. Expertka na atmosféru Christa Hasenkopfová tvrdí, že dýchat ulánbátarský vzduch po dobu 12 měsíců je stejné jako žít v domácnosti s člověkem, který vykouří denně 60 cigaret. "Drobné částečky jsou hlavním zdrojem onemocnění dýchacího ústrojí a vzhledem ke své velikosti mohou proniknout hluboko do plic," varuje.

Vláda vidí dlouhodobé řešení krize v přeměně jurtových čtvrtí v trvalejší možnosti bydlení, kde by byty byly napojeny na síť ústředního topení. Ale vytvořit potřebnou infrastrukturu pro půlmilion lidí potrvá řadu let, možná i desetiletí.