Špičáky Špicberk nafotili a vystavili polárníci

Digitální fotky Špicberk hned vedle dobových zpráv o ztroskotání vzducholodi Italia uvidíte na nové výstavě v Akademii věd. Polární výpravu NY ALESUND dva měsíce po návratu rekapituloval český polárník Václav Sůra. 

Expedici on-line a exkluzivně sledoval server TÝDEN.CZ.

ČTĚTE TAKÉ: Špicberky byly těžší než Severní pól

Extrémní, dvě stě deset kilometrů dlouhý pochod přes zubaté špicberské ledovce podnikla česko- australsko-novozélandská výprava ve dnech 13. - 21. března. Pochod z Ny Alesundu do jižnějšího Longyerbeenu se konal na počest tragického pádu vzducholodi Italia v roce 1928 a ke 110. výročí narození Františka Běhounka, který ztroskotání přežil.

ČTĚTE TAKÉ: Za trosečníky na kře ledové

Právě díky českého fyzikovi a spisovateli zaštítila expedici Akademie věd. Vášnivým čtenářem Běhounkových knih byl předseda Akademie Václav Pačes.

"Jeho knihy dodnes považuji za ještě lepší než verneovky nebo mayovky. Cítím z nich totiž sounáležitost dobrodružství s vědou, protože František Běhounek dokázal udělat i z vědy dobdrodužství. Právě on byl jedním z těch, kdo mě k vědě přivedl. Dokonce jsme znal osobně překladatele J.Z. Nováka, který Františka Běhounka přesvědčil k tomu, aby psal," řekl Václav Pačes při otevírací řeči.

Na vernisáž se přišel podívat i zřejmě největší český expert na historii polárních výprav, novinář a autor cestopisů a literatury faktu Stanislav Bártl, pro Václava Sůru prvořadý informační zdroj.

Výstava v přízemí Akademie věd na pražské Národní třídě kombinuje snímky, které vznikly během letošní výpravy, s historickými dokumenty a předměty, které se váží ke ztroskotání Italie a Františku Běhounkovi. Z expedice vznikl i půlhodinový dokument, který v pondělí tvůrci představili akademikům.

Pamětní deska stále nevisí

K uctění Běhounkovy památky měla být v Ny Alesundu instalována pamětní deska, a to na stožáru, na kterém čekala přivázaná Italia na svůj poslední let. Bohužel až na místě výprava zjistila, že k umístění chybí jedno zásadní povolení, o kterém ovšem ani místní guvernér netušil, že je potřeba. Itálie totiž oblast vyhlásila za pietní místo, takže bez povolení italské vlády je nelegální desku umístit. Václav Sůra se nakonec se zástupkyní guvernéra dohodl, že až Češi dostanou od italské strany povolení, místní úředníci desku neprodleně umístí na vyhlédnuté místo. Italské orgány se ale ani po dvou měsících nijak nevyjádřily.

Výstava je otevřena v pracovní dny od 19. června od 9 do 19 hodin.

Foto: archiv Václava Sůry