Nežádoucí Tobiáš
Výstava představuje vampýra a jeho dobu

Pohřbili ho raději mimo hřbitov a ještě k tomu obličejem dolů. Co k tomu Tobiášovi souputníky vedlo? Odpovědi nabízí nová výstava v libereckém Hrádku nad Nisou, kde lidé lidé mohou spatřit kosterní pozůstatky takzvaného hrádeckého vampýra Tobiáše a poznat dobu, ve které žil.

Kostru nezvykle pohřbeného muže objevili archeologové při průzkumu prováděném kvůli revitalizaci hrádeckého náměstí a přilehlých ulic předloni na jaře. Pro veřejnost je nyní přístupná ve výstavním centru Brána Trojzemí, kde se návštěvníci mohou také dozvědět, kdo býval ve středověku za vampýra považován a jak se jim lidé bránili.

Kostra ležela jen asi 20 centimetrů po povrchem Kostelní ulice, kousek od středověké hřbitovní zdi. U hlavy a u nohou měl nebožtík kameny a u lokte jeho pravé ruky ležely čtyři mince, stříbrné pražské groše z doby krále Jana Lucemburského. Pomohly určit, že žil ve druhé třetině 14. století. "Víme, že zemřel okolo 50. roku věku, a víme, že zemřel někdy v dubnu nebo v květnu. Zkrátka dříve, než začalo léto," řekl ředitel Brány Trojzemí Vít Štrupl.

Jak muž zemřel ani proč byl tak neobvykle pochován, odborníci nevědí. "To bylo jedno z tajemství, které se nepodařilo odhalit a které si Tobiáš ponechal," dodal Štrupl. Možností se ale nabízí více. Podobným způsobem byli pohřbíváni vrazi a další zločinci, ale i lidé jiné víry nebo ti, kteří přišli z daleka a místní je dobře neznali.

Hrádecký vampýr byl na svou dobu nezvykle vysoký. Měl robustní postavu a měřil asi 170 centimetrů. Zjistilo se také, že trpěl artrózou a zřejmě mírně kulhal. Analýzou DNA se podařilo zjistit i to, že genetičtí příbuzní muže nalezeného v Hrádku většinou žijí na Balkáně, a to v Albánii. "To ještě nutně neznamená, že on z Albánie pocházel nebo že odtamtud přišel," podotkl ředitel Brány Trojzemí. Porovnáním výsledků analýzy DNA s databází Ysearch.org se dokonce podařilo objevit i žijícího příbuzného. Od jeho příjmení získal vampýr jméno Tobiáš.

Leží tak, jak byl nalezen

"Je potřeba říct, že ve 14. století se rodová jména nepoužívala, natož aby se dědila. Nicméně my jsme si chtěli pozůstatky nějak pojmenovat," vysvětlil Štrupl. Odborníkům se také podařilo zrekonstruovat podobu hrádeckého vampýra. Bustu si lidé budou moci prohlédnout nejen v expozici nazvané Vampýr Tobiáš - putování prostorem a časem, ale i ve sklepení, kde je v prosklené vitríně nainstalována kostra, a to přesně v té poloze, jak ji archeologové našli.

Výstava současně představuje, jak Hrádek a Hrádecko nebo jiná města na německo-polsko-českém pomezí vypadala v době, kdy vampýr žil. Návštěvníci se například dozvědí, jak tehdejší lidé bydleli, z čeho jedli nebo jakým se věnovali řemeslům. Zjistí také, koho ve středověku za vampýry považovali a jak se bránili, aby jim neškodili.