Výstava přibližuje polistopadové sochy a pamětní desky

V městském muzeu v Ústí nad Labem začala výstava Příběhy míst: Topografie soudobé paměti národa. Měla by přiblížit, jakým způsobem se dnes ve veřejném prostoru vzpomíná na nedávnou minulost, konkrétně na období ohraničené roky 1948 a 1989.

Tvůrci výstavy vycházeli z databáze pomníků a pamětních desek, které vznikly po listopadu 1989. Snaží se lidem přiblížit procesy kolektivní paměti a s tím spojeného vzpomínání, zapomínání nebo i potlačování vzpomínek.

"Na vybraných záležitostech jsme se pokusili dokumentovat typy pomníků a pamětních míst a výstavním prostorem nabídnout určitý průchod individuálním i kolektivním procesem vzpomínání a zapomínání," přiblížil vědecký tajemník muzea Václav Houfek..

Podle Houfka je například zajímavé, že neexistuje žádný památník, jenž by připomínal některou z protikomunistických stávek. "Přitom v 50. letech, v době, kdy vrcholily politické procesy, zorganizovali dělníci a odboráři skoro 300 stávek a protestů. Největší byly v Plzni, kde dokonce obsadili budovy národního výboru," podotkl. Stejně tak neexistuje pomník, který by upomínal na generální stávku z listopadu 1989, přitom podle Houfka výrazně přispěla ke zlomení komunistické moci.

V muzeu jsou mimo jiné vystavena umělecká díla a fotografie soudobých autorů. "Některé objekty dokumentují oficialitu a každodennost života v období let 1948 až 1989, také se snaží konfrontovat každodennost s temnou stranou doby. Je tu například posmrtná maska Jana Palacha od Olbrama Zoubka," popsal Houfek.

Výstava potrvá do 4. července, její plocha zabírá přes 300 metrů čtverečních. Největší část návštěvníků by podle představ muzea měli tvořit studenti. "Součástí jsou i doprovodné programy pro školy," upozornil Houfek. Na výstavě se vedle ústeckých muzejníků podílela Univerzita Jana Evangelisty Purkyně a Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR