Pojídačka houbiček

Šestatřicetiletá Candice Knoxová z jihoafrického města Boksburg neopustí dům, aniž by měla v kabelce schovanou houbičku na nádobí. Ty má vždy při ruce pro případ, že by jí přepadly její "podivné chutě". Trpí totiž takzvaným pica syndromem.

Kvůli své bizarní závislosti pojídá houbičky každý den, má je schované doma, v kabelkách, v autě i v práci. Nedokáže bez nich žít. Jednu celou mycí houbu spořádá za týden. "Je to opravdová závislost. Když slyším slovo houba nebo ji vidím v reklamě v televizi, přijde touha a musím si pro jednu dojít," vysvětluje Knoxová.

"Nemá to žádnou chuť, skutečně. To, co mě přitahuje, je vůně," dodala s tím, že naprostým blahem je pro ni vůně mokré houbičky. "SpongeBob v kalhotách (animovaný seriál o žluté mořské houbě, pozn. red.) je v mém domě zakázán. Pokaždé, když ho dávají v televizi, sbíhají se mi sliny," řekla Knoxová.

Neobvyklé chutě se prý u Knoxové projevily už v šesti letech, když začala pojídat molitanovou výplň z autosedačky. Její snoubenec Clive se bojí o její zdraví. Když ho ale hezky poprosí, kousek houbičky jí povolí. Zbytek rodiny však její závislost nechápe. "Moje rodina s mou závislostí nesouhlasí. Časem ji přijali, ale mám zakázáno jíst houby před nimi," dodala.

Lidé trpící pica syndromem kromě mycích houbiček také pojídají například hlínu, křídy, sklo, srst, dřevo, moč, kameny či písek. Slovo "pica" (čteno pajka) pochází z latinského názvu pro straku. Tento pták má totiž neobvyklé stravovací návyky a je schopen sníst téměř cokoli. Pica syndrom se častěji objevuje u žen a dětí. Kvůli hromadění nestravitelného materiálu v žaludku může způsobit ucpání střeva, poranění žaludku či otravu.