Vísecká rychta v Kravařích na Českolipsku slaví 220 let od přestavby do dnešní podoby. Patří k největším roubeným stavbám v České republice. Jako součást oslav obohatila expozici restaurovaná malovaná dvoudveřová skříň z doby, kdy byla rychta přestavěna, uvedl ředitel Vlastivědného muzea Zdeněk Vitáček. Rychta s expozicí lidového bydlení severních Čech je pobočkou muzea.
Skříň z roku 1796 objevili podle ředitele teprve letos v depozitáři muzea. Byla rozmontovaná, proto nikdo nevěděl, že je kompletní. "Je to druhá nejstarší skříň v naší sbírce," uvedl Vitáček. Unikátní je podle něj vnitřní výbavou, dřevěné věšáky jsou na zadní stěně i na dveřích. "Na žádné jiné skříni z té doby jsme to dosud neobjevili. Je otázkou, zda to tam nedali dodatečně. To se těžko zkoumá," dodal. Nový přírůstek obohatil expozici věnovanou malovanému nábytku. Nejstarší kus je z roku 1761.
Vísecká rychta představuje vyvrcholení staletého vývoje roubené architektury v jeho závěrečné fázi. Stavení nechal přestavět v roce 1797 rychtář Václav Kern. Součástí objektu je pět komor v patře a trojpodlažní půda, které byly určeny především k sušení chmele. Stavení bylo trvale obýváno do roku 1945. Později připadlo místnímu JZD, které jej využívalo jako vepřín, ovčín a skladiště suti a stavebního materiálu. Postupem času objekt chátral. Zachránila ho rekonstrukce iniciovaná předchozím ředitelem muzea. Začala v roce 1972 a trvala asi 14 let. "Nyní je budova ve velmi dobrém stavu," uvedl Vitáček. Letos a příští rok se bude částečně opravovat střecha, jež je ze smrkového řezaného šindele. Oprava si vyžádá asi 400 tisíc korun. "Mnohem lepší by bylo, kdyby na střeše byl šindel ze štípaného modřínu, ale výměna by tak stála šest milionů," uvedl ředitel.
Veřejnosti je rychta přístupná od roku 1986. Ročně ji navštíví asi 3500 lidí. "Má trochu smůlu v tom, že je v oblasti mimo turistický ruch. Je zde sice nádherná příroda, ale bohužel tady nevede ani jedna cyklostezka," řekl Vitáček. Zájem o rychtu podle něj i tak v posledních letech stoupá. Napomáhají tomu doprovodné akce. Mezi nejoblíbenější patří masopust či Velikonoce. Muzeum začalo organizovat i speciální akce pro školy.
Na rychtě mohou návštěvníci vidět, jak vypadala světnice rychtáře se svatým koutem a malovanou postelí s nebesy, výměnkářská světnička nebo černá kuchyně s pecí. Mezi návštěvníky je podle ředitele velmi oblíbená expozice zaměřená na praní prádla. Horní patro je částečně věnované vývoji severočeského roubeného domu. Komory v patře jsou využity k ukázce tradičních atributů venkovského hospodářství či řemeslné výroby. Letos je v patře i výstava bylinek. Jsou na ní také recepty netradičních pokrmů, například pomazánka s kontryhelem nebo obalované listy kostivalu lékařského v těstíčku.
