Vědci zjistili, proč některé stromy při požáru neshoří

Nečekaná pohroma, která postihne plánovaný vědecký experiment, může někdy vyústit v nový objev. To je případ studie španělských vědců Bernabého a Josého Moyových. Pod záštitou Evropské unie spustili projekt CypFire, v jehož rámci ve Valencii pěstovali více než 50 druhů středozemních cypřišů, aby zjistili jejich odolnost vůči patogenní houbě. Nečekaný lesní požár ale ukázal, že jistý druh cypřiše úspěšně čelí plamenům.

V roce 2012 se přes experimentální plochu přehnal požár a shořelo více než 20 tisíc hektarů lesa. Uprostřed vší zkázy se ale vědcům naskytl neuvěřitelný pohled - mezi zuhelnatělými stromy stála skupina cypřišů nepoškozená ohněm a stále zelená.

Bratři Moyové proto pozměnili záměr své studie a začali zjišťovat, jaká je vlastně hořlavost stromů. Ve své práci, kterou tento měsíc zveřejnili v časopise Journal of Environmental Management, uvedli, že zjištění přesné hořlavosti je zásadně důležité, pokud se má zjistit stupeň ohrožení různých druhů rostlin v oblasti Středozemí.

Ve Středozemí je většina ekosystémů uzpůsobená požárům, které vzniknou z přírodních příčin - například po zásahu bleskem. Jsou ale velmi zranitelné, pokud jde o požáry způsobené člověkem. Ty jsou přitom v této oblasti nejčastější příčinou požárů, napsal server BBC. Nárazníkové zóny z méně hořlavých druhů by tak mohly pomoci ochránit přírodu.

Vědci se především zaměřili na cypřiš stálezelený (Cupressus sempervirens), který je v oblasti Středozemí původním nebo naturalizovaným druhem. Zjistili mimo jiné, že tento druh cypřiše je relativně odolný vůči vznícení, a to jak v oblasti kmene, tak v oblasti koruny. Ta si i během léta dokáže udržet vysoký obsah vody.

Podle Bernabého Moyi je navíc tento druh značně přizpůsobivý, pokud jde o půdu, klima či nadmořskou výšku. Mohl by se tak v budoucnu stát významným pomocníkem proti ničivým lesním požárům, které postihují například americkou Kalifornii či některé jihoamerické státy, například Chile nebo Argentinu.