V kostele svatého Jakuba Staršího v Přelouči se zachovaly cenné varhany převezené ze zrušeného kláštera v Sedlci u Kutné Hory. Postavil je roku 1692 významný varhanář Abraham Stark z Lokte.
Nástroj patří k nejstarším a nejcennějším v diecézi, přesto se o něm ví jen velmi málo, řekl Pavel Svoboda, předseda spolku Provarhany, který se snaží o opravu varhan a jejich popularizaci a používání.
"Zajímavostí nástroje je takzvaná krátká oktáva, v níž kláves je méně než normálně. Tenkrát se zřejmě šetřilo a některé klávesy se vynechaly a jejich pořadí je jiné," uvedl Svoboda. Například na klávese E je tón C, na klávese Cis tón D a na klávese Gis je tón E.
Svoboda upozorňuje také na nerovnoměrné ladění nástroje, který díky tomu zní velmi archaicky, lehce falešně a zajímavě. "Na starou muziku se to náramně hodí," dodává Svoboda.
Původně v kostele svatého Filipa
Dvoumanuálový mechanický zásuvkový nástroj byl původně postaven jako jednomanuálový a byl umístěn v bývalém kostele svatého Filipa a Jakuba v Kutné Hoře. V roce 1732 byly varhany přemístěny do blízkého kostela v Sedlci, po zrušení kláštera v roce 1786 byly prodány do Přelouče.
Peníze na nákup varhan věnoval bývalý starosta města, aby po jeho smrti mohly být zakoupeny. Po převezení byly rozšířeny o druhý manuál varhaníkem Františkem Pavlem Horákem z Kutné Hory. Poslední rekonstrukce se uskutečnila v roce 1992.
Varhany jsou zasazeny do bohatě vyřezávané varhanní skříně. Světlo na klávesy je umístěno ve stojánku na noty, který je nezvykle vysoko nad hracím stolem.
Nástroj se řídce používá i ke koncertním účelům. Zazní například 30. dubna na festivalu Pardubické hudební jaro při chrámovém koncertu pro trubku a varhany.
