Muzeum
Štědrý večer měl před stoletím na Valašsku přesná pravidla
11.12.2016 18:00
Muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm o víkendu návštěvníkům připomínalo tradiční vánoční zvyky na Valašsku. V jednom ze stavení si lidé mohli prohlédnout, jak vypadal Štědrý večer v regionu zhruba před sto lety. S jeho dnešní podobou měl společného pramálo. Lišil se jídlem, nadílkou, ale také tím, že lidé dodržovali přesná pravidla.
"Rodina se scházela k večeři, když vyšla první hvězda. V okně se zapálila svíčka, což bylo znamení pro kolemjdoucí, že rodina už večeří," řekla náměstkyně ředitele muzea, etnoložka Eva Románková. Dodržoval se také pevný zasedací pořádek. "V rohu místnosti u stolu seděl hospodář, vedle něho synové, potom dcery, manželka, případně služebnictvo, protože i to bylo součástí rodiny," uvedla Románková.
Vše, co bylo na stole nebo kolem něho, mělo podle ní svůj význam. "Štědrý večer byl kouzelný, magický a hodně se využíval k zajištění prosperity do příštího roku. S tím souvisí i věci, které jsou na štědrovečerním stole," řekla Románková. Na stole nemohlo chybět obilí, cibule, brambory, vajíčka. Od každého, co se v hospodářství urodilo, se vzala troška a položila se na stůl nebo blízko něj, aby byla dobrá úroda i napřesrok.
"Na stůl se dávaly i penízky, aby byla hojnost peněz. Pod ubrusem býval dožínkový věnec jako nositel minulé úrody. Uprostřed býval zelený stromeček, který měl přinášet nový život," uvedla etnoložka. Stromek byl malinký, například z rozmarýnu. Klasický vánoční stromeček, jak jej známe dnes, před stoletím na Valašsku neznali. Do našich zemí se rozšířil až mezi válkami a hojněji po druhé světové válce.
Kapr se začal jíst mezi válkami
"Lidé si obydlí zdobili většinou zelenými jedlovými větvičkami," řekla Románková. Jídla mělo být na stole pokud možno devět druhů. Podle etnoložky tento počet vycházel z toho, že devítka je jako násobek tři krát tři supermagické číslo. Magický význam měly i některé pokrmy. "Jako první se jedla oplatka pomazaná medem. Rozděloval ji hospodář. Všichni na sebe pak měli být dobří a sladcí jako med," řekla Románková.
Většinou se vařily dvě polévky. Jedna z nich byla štědračka, do které se nasypala hrst všeho, co hospodyně našla v komoře - od luštěnin až po sušené ovoce. "Jinak se jedlo to, co se jedlo ve všední den, jen to bylo bohatší. Bylo tam více vajíček nebo máslo, které se jinak tolik nepoužívalo, spíše se vyrábělo na trh," dodala Románková. Nejvzácnější potravinou byl chleba, na který hospodyně zadělávala na Štědrý den ráno.
Jedly se i kaše, pohanková nebo ze šrotové mouky s máslem. Jako zákusek bývaly vdolky - tvarohové, hruškové či makové. O Vánocích se také peklo slavnostní pečivo, třeba vánočka z bílé mouky, která přes rok v běžných rodinách tolik nebyla. Kapr, který je ve většině českých rodin hlavním štědrovečerním pokrmem, se začal jíst až mezi válkami. Dárky děti před sto lety dostávaly už na Mikuláše. Štědrý večer rodina končila půlnoční mší.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.