Soukromé dopisy, vstupenky, rodinné fotografie, sázkové tikety, drobné předměty i důležité osobní doklady nebo dokonce brýle zapomínají ve vrácených knihách čtenáři. Pracovníci plzeňské knihovny museli nedávno dokonce volat policii, protože jeden ze čtenářů nechal ve vrácené publikaci nejen osobní doklady, ale i přiložený návod, jak padělat doklady a jak na falešné dokumenty získat půjčku, řekla ředitelka knihovny Helena Šlesingerová.
"Je docela zajímavé, co vše se dá v knize najít. Například poslední dobou se rozmáhají párátka jako záložky. Občas tam však lidé zapomínají i důležité dokumenty. Pokud je jasná totožnost majitele, tak ho kontaktujeme a věci mu vracíme," uvedla.
Knihovnice v Mostu našly jako kuriózní záložky i hodinky, brýle, klíče nebo tabletky. "Nejčastěji nalézáme v knihách pohledy a fotografie," řekla knihovnice Jitka Belancová. Velkou raritou byla pětisetkorunová bankovka, která v knize vydržela prý asi rok. Knihovnice na ni přišly při rovnání publikací v regálech.
Knihovna města Plzně, která má ve fondu na 460 000 svazků, řeší ročně až desítky případů vandalství. Někteří čtenáři mají ve zvyku v knihách podtrhávat, vpisovat do nich komentáře nebo je jinak "vylepšovat". Pokud se podaří prokázat, kdo výtisk poškodil, žádá knihovna náhradu. Musí-li titul vyřadit, platí dotyčný plnou cenu a manipulační poplatek, menší poškození stojí 50 korun, za převazbu se platí 120 a za nové desky 150 korun.
Učitelka "vylepšovala" knihy opravováním autorů
"Děti do knih kreslí, studenti si podtrhávají v naučné literatuře, a to nejen tužkou, ale i fixem nebo zvýrazňovačem. Máme tak tituly, jež jsou podtrhané od první do poslední stránky," popsala Šlesingerová. Určitá skupina čtenářů na stránky vpisuje komentáře - nejčastěji do populárně naučné literatury z politicko-historické oblasti. Lidé tak občas cítí potřebu sdělit, co si o knize myslí nebo jak se s tematikou srovnávají. Někteří nespokojení čtenáři dokonce neváhají do tiráže poznamenat, že knihu nemělo cenu ani překládat.
Knihovna v minulosti řešila i případ, kdy čtenářka, bývalá učitelka, ve vypůjčených svazcích opravovala tiskové, pravopisné chyby i stylistické chyby. "Když se jí například zdálo, že autor používá stále stejná slova, tak je škrtala a nadepisovala nad ně synonyma. Přitom si nemyslela, že knihy ničí, naopak že je vylepšuje, že dává do pořádku nekvalitní práci odpovědného redaktora," řekla ředitelka.
